Udělat si výlet na Blešenský vrch není pro každého. Pokud očekáváte stánek s pivem a klobásou, budete zklamáni. Ovšem pokud hledáte střípky historie nebo toužíte pocítit dotek něčeho, co vnímali už naši předkové, pak budete na správném místě.
Blešenský vrch (520 m n. m.) je zalesněný nefelinitový vrch, který vznikl vypreparováním neovulkanické žíly ze slínovců usazených ve svrchní křídě. Nefelinit je tmavá, jemnozrnná vyvřelá hornina složená zejména z nefelínu a klinopyroxenu. Pokud obsahuje také olivín, označuje se jako olivinický nefelinit. Podobá se čediči, od něhož se spolu s bazanitem a jejich odrůdami liší ve vzájemných poměrech plagioklasu a nefelínu. Takto jej popisuje odborná literatura.
Nejlepší způsob, jak se na Blešenský vrch dostat, je vlakem po Švestkové dráze z Mostu nebo Lovosic do Třebívlic. Odtud vede modrá turistická stezka přes Dřemčice až na samotný vrch Blešno.
Už cestou na vrchol je mnoho zajímavostí, které stojí za pozornost. Na svazích se nacházejí suťová pole a drobné skály se sloupcovou odlučností horniny, jak je v těchto vulkanických kopcích zvykem. Pohled na mechem zarostlé kamenné moře ale snad nikdy neomrzí.
Zajímavostí je, že na Blešenském vrchu stával hrad, o kterém se však nedochovaly žádné písemné zprávy, a proto ani neznáme jeho jméno.
Blízká víska Blešno, ležící při západním úpatí kopce, je zmíněna v listině Přemysla Otakara I. z roku 1226. Později však zanikla a byla znovu založena až v roce 1725. Není tedy jasné, zda vůbec mohla patřit k panství neznámého hradu.
Díky archeologickému výzkumu se předpokládá, že hrad vznikl v době husitských válek, ale není známo, kdo jej založil. Zajímavá je však jeho podoba s hradem Kalich, který se nachází nedaleko Litoměřic. Kalich, postavený husitským hejtmanem Janem Žižkou, vynikal svou promyšlenou fortifikací, která byla na svou dobu téměř dokonalá. Lze předpokládat, že Blešno bylo jeho architekturou inspirováno, nebo že se na stavbě obou hradů podíleli stejní lidé.
Podmínky pro stavbu hradu na osamoceném a prudkém kopci byly ideální. Přístup k vrcholu zajišťovala jediná úzká cesta, která pozvolna stoupá a znemožňuje frontální útok na hradby nebo bránu. Naopak obráncům umožňovala snadno kontrolovat její průběh a efektivně zamezit přesunu nepřátelských sil. Cesta byla přehrazena minimálně dvěma branami a ve značné délce chráněna vysunutým zemním opevněním na jihovýchodním konci táhlého a úzkého hřebene.
Hlavními objekty hradu byly pravděpodobně rozměrná budova na severním konci nádvoří a snad věžovitá stavba na skále na opačné straně. Dodnes jsou patrná místa, kde stály válcové věže.
Proč si husitský hejtman Jakub z Vřesovic v době bitvy u Lipan pro svůj pozdější hrad Oltářík nezvolil právě vrch Blešno, ačkoliv na něm jistě ještě stály využitelné pozůstatky hradu si můžeme dnes již jen domýšlet. Místo toho se rozhodl postavit hrad na nedalekém kopci Hrádek.
Samotný Blešenský vrch nabízí nádherný výhled na jižní část Českého středohoří. Panorama sahá od hradu Hazmburk až po stepní kopce Oblík, Srdov a Brník. V jejich stínu lze zahlédnout i Křížové vršky. Tento pohled je skutečným balzámem na duši v dnešní uspěchané době.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy
