Hradiště na Čertovce je pravěké opevněné sídliště u Vraného v okrese Kladno, známé především díky nálezům z období eneolitu a starší doby bronzové. Původní osídlení pochází zejména od příslušníků řivnáčské kultury, později zde byli doloženi i lidé únětické kultury. Toto místo patří mezi významné pravěké lokality středních Čech a je vhodným cílem pro zájemce o archeologii a pravěk regionu.

Stopy řivnáčské kultury
Řivnáčská kultura je archeologická kultura ze závěrečné fáze středního eneolitu, datovaná přibližně mezi lety 2900–2700 př. n. l. Pojmenována je podle lokality Řivnáč u Roztok ve středních Čechách, kde byla poprvé archeologicky objevena a prozkoumána. Tato kultura se vyskytovala převážně na území středních, severozápadních i východních Čech a je známá zejména díky výšinným sídlištím, často opevněným valy a příkopy.

Řivnáčskou kulturu charakterizuje vysoká úroveň zpracování předmětů, zejména keramiky, považované za jednu z nejpropracovanějších středního eneolitu. Typické jsou nádoby válcovitého až hruškovitého tvaru s rytými a vtlačovanými geometrickými vzory. Objevují se i antropomorfní nádoby a idoly patrně rituálního charakteru.

Ekonomika byla založena na zemědělství, pastevectví, lovu a obchodu. Společnost byla hierarchicky uspořádaná, o čemž svědčí rozdíly v bohatství pohřební výbavy, která zahrnovala i rituální keramiku a žárové hroby s urnami. Řivnáčská kultura měla obchodní kontakty s dalšími eneolitickými kulturami střední Evropy, o čemž svědčí nálezy mědi a dalších materiálů.

Lokalita Řivnáč je významným archeologickým místem, kde byly nalezeny opevněné výšinné osady, polozemnice, keramika s otisky tkané látky, kamenné nástroje, nástroje ze zvířecích kostí a další artefakty. Existence této kultury pravděpodobně skončila vítězstvím kultury kulovitých amfor, která dobyla její opevněná sídliště.

Tato kultura představuje důležitou součást pravěké historie Čech a je jedním z klíčových archeologických dokladů pro období kolem 3000–2800 př. n. l.

Oheň, hlína a lidské ruce

Hradiště na Čertovce se nachází na pískovcovém ostrohu nad údolím Vranského potoka a je chráněné strmými svahy, které převyšují dno údolí o dvacet metrů. Archeologové zde nalezli tři zahloubené chaty s kůlovou konstrukcí a košatinovými stěnami, pozůstatky palisády, příkopy, bránu a velké množství odpadu z výroby a výpalu keramiky, což dokládá výrobní činnost na místě. Dva žárové popelnicové hroby ukazují na pohřební zvyklosti tehdejších obyvatel.

Střepy vysokých štíhlých nádob, štípané nástroje z pazourku a křemenců z Českého středohoří byly získány při povrchových sběrech. Pozůstatky kůlových staveb dokládají i pozdější osídlení v období únětické kultury (starší doba bronzová). Tyto nálezy poskytují cenné informace o životě, stavebních technikách a materiální kultuře obyvatel pravěkého hradiště na Čertovce.

Dodnes je znát působení někdejších lidských rukou na terén i pískovcové skály okolo, které nesou stopy opracování a přizpůsobení potřebám osady. Další podobná sídliště řivnáčské kultury byla na Slánské hoře, u Stehelčevsi a v Praze-Šárce, což naznačuje možný organizačně-správní systém této kultury v regionu. Archeologické stopy na tomto hradišti jsou od roku 1987 chráněné jako kulturní památka.

Archeologické nálezy z hradiště na Čertovce jsou uchovány především ve sbírkách Národního muzea v Praze, kam byly po výzkumech v 50. letech 20. století systematicky předávány. Vybrané artefakty (například keramika, štípaná industrie a doklady pohřebních praktik) jsou zahrnuty do archeologické sbírky pravěku, kde slouží jako materiál pro další odborný výzkum i jako exponáty v tematických expozicích Národního muzea. Další část nálezů, zejména povrchové sběry a fragmentární materiál, je uložena také v regionálních muzeích, například ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně.

Paměť země

Pro vnímavého člověka je toto hradiště, stejně jako další podobná místa, něčím, co jej dokáže oslovit i po duchovní stránce. Pokud si zde sednete na zem, opřete se o onen dub, který je na obrázku, a necháte jeho paměť promlouvat do duše, můžete se stát svědky řady příběhů, které se zde odehrály. Ale to už je na každém návštěvníkovi, zda to udělá.

(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – TvojePříběhy.cz