Když se řekne „doba ledová“, většině lidí se vybaví mamuti, šavlozubí tygři a jeskynní lidé v kožešinách. Jenže doby ledové nejsou v dějinách Země nic výjimečného – naopak, střídají se s teplejšími obdobími po celé geologické éry. A pokud si myslíme, že žijeme v době bez ledovců, není to tak docela pravda. Stále jsme v podstatě v době ledové, i když se nacházíme v jejím interglaciálu – tedy v teplejší přestávce mezi chladnějšími obdobími.

Se stopami poslední doby ledové se setkáváme doposud. Bludné balvany, které sem byly přeneseny z dalekého severu, suťová pole zvaná morény, které jsou třeba v Českém středohoří vznikaly mrazovým zvětráváním. Pak jsou tu stepní kopce v lounském Středohoří, kde se nachází i reliktní květena. Tyto stepi vznikaly právě po konci posledního glaciálu. A čeká nás to znovu?

Co je doba ledová?

Doba ledová (glaciál) je období, kdy dochází k významnému zalednění pevnin a poklesu teplot po celém světě. Zalednění se šíří nejen v polárních oblastech, ale i do mírného pásu, kde dnes takové podmínky nejsou běžné.

Doby ledové se střídají s interglaciály – teplejšími obdobími, kdy dochází k tání ledovců a globálnímu oteplení. Na základě různých geologických dat a paleoklimatických studií se ukazuje, že tyto cykly probíhají pravidelně a jsou řízeny složitou kombinací astronomických, geologických a atmosférických faktorů.

Velké doby ledové v dějinách Země

Země prošla nejméně pěti hlavními dobami ledovými:

1. Huronská doba ledová (2,4–2,1 miliardy let zpět)

   • Nejstarší známá doba ledová, která nastala v důsledku prudkého poklesu oxidu uhličitého a vzniku prvních fotosyntetizujících organismů.

   • Země se tehdy mohla téměř celá pokrýt ledem, což je fenomén označovaný jako „Země–sněhová koule“.

2. Kryogenní doba ledová (720–635 milionů let zpět)

   • Jedna z nejextrémnějších dob ledových v historii, kdy led pokrýval téměř celý povrch planety.

   • Tento stav mohl být přerušen pouze masivními vulkanickými erupcemi, které uvolnily velké množství oxidu uhličitého a způsobily oteplení.

3. Andsko-saharská doba ledová (450–420 milionů let zpět)

   • Vznikla v období ordoviku a siluru a zasáhla především oblast dnešní Jižní Ameriky a Sahary (proto ten název).

4. Karoo doba ledová (360–260 milionů let zpět)

   • Trvala v období karbonu a permu. Vznikla kvůli snížení hladiny oxidu uhličitého v atmosféře v důsledku rozvoje rostlin, které absorbovaly CO₂ a způsobily ochlazení.

5. Kenozoická doba ledová (34 milionů let zpět – současnost)

   • Ledovce se začaly formovat na Antarktidě a postupně i v severních oblastech, což vedlo k ledovým dobám během čtvrtohor.

   • Nejznámější ledové období nastalo v pleistocénu a ovlivnilo vývoj lidských předků.

Poslední doba ledová a její vliv na člověka

Nejznámější doba ledová nastala v pleistocénu, který začal před 2,5 miliony let a skončil přibližně před 11 700 lety. Toto období bylo charakterizováno opakovanými cykly glaciálů a interglaciálů, což mělo zásadní dopad na migraci a adaptaci člověka.

Hlavní změny v krajině:

• Ledovce pokrývaly severní Evropu, Kanadu a velkou část Asie.

• Sahara byla v té době zelená, s množstvím řek a jezer.

• Kvůli chladnému a suchému klimatu se snížila hladina moří, což umožnilo migraci lidí přes pevninské mosty (např. Beringii mezi Asií a Amerikou).

Fauna pleistocénu:

• V Evropě a Severní Americe žili mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní lvi a obrovské lenochody.

• Člověk lovil velká zvířata a postupně vyvíjel pokročilé zbraně a nástroje.

Poslední ledová doba skončila náhle a přinesla oteplení, které umožnilo rozvoj zemědělství a vznik prvních civilizací.

Proč se střídají doby ledové?

Zatímco dnes je střídání dob ledových geologickým faktem, v minulosti bylo těžké si představit, že by rozsáhlé oblasti Evropy, Asie nebo Severní Ameriky mohly být pokryté kilometrovými vrstvami ledu. Myšlenka ledových dob se postupně vyvíjela díky vědeckému bádání 18. a 19. století.

První teorie o ledových dobách

Georges-Louis Leclerc de Buffon (18. století) – Francouzský přírodovědec předpokládal, že Země prošla obdobím extrémního chladu, ale nevysvětloval jeho příčinu.

Horace-Bénédict de Saussure (konec 18. století) – Při výzkumu Alp si všiml, že ledovcové balvany se vyskytují daleko od současných ledovců, což naznačovalo, že v minulosti musely být větší.

Švýcarský geolog Louis Agassiz jako první formuloval ucelenou teorii dob ledových. Na základě důkazů v Alpách, Skandinávii a Severní Americe tvrdil, že velká část severní polokoule byla kdysi pokryta ledovcem. Jeho teorie se zpočátku setkala s odporem, protože narušovala tradiční představu o stabilním klimatu Země.

Další důkazy přinesli:

James Croll (1864) – Navrhl, že doby ledové jsou ovlivněny změnami oběžné dráhy Země. Milutin Milankovič (20. století) – Podrobně rozpracoval Milankovičovy cykly, které vysvětlují periodické změny klimatu na základě excentricity oběžné dráhy, precese a sklonu zemské osy.

Doby ledové nejsou náhodné, ale mají několik příčin:

Milankovičovy cykly:

Srbský vědec Milutin Milankovič objevil, že zemské klima ovlivňují tři hlavní cykly: Excentricita oběžné dráhy (změna eliptického tvaru dráhy Země kolem Slunce – cyklus 100 000 let).

Precese osy Země (kyvání osy – cyklus 26 000 let).

Sklon zemské osy (kolísání sklonu mezi 22–24,5° – cyklus 41 000 let).

Tyto změny ovlivňují množství sluneční energie dopadající na Zemi, což může spustit nebo ukončit dobu ledovou.

Složení atmosféry

Hladina CO₂, metanu a dalších skleníkových plynů hraje klíčovou roli v oteplování a ochlazování planety. V době ledové klesá koncentrace CO₂, což posiluje ochlazování.

Teplé oceánské proudy jako třeba, jako je Golfský proud, pomáhají udržovat mírné klima. Pokud dojde k jejich oslabení, Evropa a Severní Amerika se ochlazují, což může vést k nástupu glaciálu.

Tektonika a změny kontinentů mají rovněž velký vliv. Pohyb kontinentů ovlivňuje proudění vzduchu a mořských proudů, což mění klima v globálním měřítku. Například vznik Antarktidy na jižním pólu vedl ke vzniku cirkumpolárního proudu, který izoloval kontinent a umožnil zalednění.

Může přijít další doba ledová?

Ano, ale ne hned. Podle Milankovičových cyklů by měla za několik tisíc let přijít další doba ledová, ale současné klimatické změny mohou být předzvěstí doby ledové.

Někteří vědci spekulují, že pokud roztají polární ledovce, může se Golfský proud oslabit, což paradoxně může vést k ochlazení Evropy. Přesto je pravděpodobné, že v nejbližších tisíciletích bude klima spíše teplejší než chladnější. Názory se různí. Bohužel do vědecké debaty vstoupila politika a ideologie, která jako již mnohokrát v minulosti podřizuje vědecké bádání již předem stanoveným výsledkům. Ovšem současné změny klimatu mohou být také návrat k dlouhodobému teplotnímu normálu, který zde panoval miliony let.

Závěr

Doby ledové byly, jsou a budou nedílnou součástí historie naší planety. Na rozdíl od filmových představ nejsou okamžité ani nevratné – jejich cykly jsou dlouhodobé a závislé na mnoha faktorech. V současnosti sice žijeme v interglaciálu, ale na geologické škále času je jen otázkou, kdy přijde další ochlazení.

Pochopení těchto cyklů nám muže pomoci lépe chápat současné změny klimatu a připravit se na budoucí výzvy, které může naše planeta přinést.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier, Ava Lior – tvoje příběhy.cz