Dne 14. března 1885 se v Pohořelicích na jižní Moravě narodil Karel Strnad, muž, který se měl stát jedním z nejstatečnějších českých námořních důstojníků rakousko-uherského loďstva. Jeho jméno je spojeno s hrdinským činem, kdy se roku 1915 obětoval se svou ponorkou U-3, aby nepadla do rukou nepřítele.
Cesta do námořnictva
Po absolvování obecné a střední školy byl přijat na námořní akademii ve Fiume (dnešní Rijeka v Chorvatsku), která byla hlavním vzdělávacím centrem důstojníků c. a k. válečného loďstva. Mezi jeho spolužáky patřil i další český ponorkový kapitán Josef Holub.
Po úspěšném dokončení akademie v roce 1903 se stal seekadettem (námořním kadetem) v řadách rakousko-uherského námořnictva. Jeho kariéra postupně stoupala:
1909 – fregatní poručík (Fregattenleutnant).
1913 – poručík řadové lodě (Linenschiffleutnant).
Před válkou – velitel lehkého křižníku SMS Saida.
Za svou službu byl oceněn i osmanským vyznamenáním Medschidie Orden, což svědčilo o jeho uznání nejen v rámci rakousko-uherského loďstva.
První světová válka a velení ponorky U-3
Po vypuknutí první světové války absolvoval školení pro velitele torpédových člunů a ponorek. V červnu 1915 byl jmenován velitelem ponorky U-3, operující z námořní základny v Kotoru.
Po vstupu Itálie do války v květnu 1915 se rakousko-uherské námořnictvo zaměřilo na boj v Jaderském moři a především na strategicky důležitou Otrantskou úžinu. Strnad se stal jedním z českých ponorkových kapitánů operujících v této oblasti, spolu s Josefem Holubem či Zdenkem Hudečkem.
Osudná mise ponorky U-3
Dne 10. srpna 1915 vyplula U-3 na bojovou hlídku do Otrantské úžiny. Ráno 12. srpna se pokusila torpédovat italský pomocný křižník Città di Catania, avšak marně. Křižník se torpédům vyhnul a pokusil se na ponorku zaútočit. Strnadovi se podařilo uniknout.
Téhož dne večer však byla ponorka napadena italským torpédovým člunem. Následovalo několik výbuchů hlubinných náloží, které ponorku těžce poškodily – došlo k proražení přepážek, narušení trupu a zničení periskopu. Přesto se U-3 podařilo uniknout a na hladině se snažila dostat zpět do Kotoru.
Ráno 13. srpna byla ponorka zachycena italskými a francouzskými torpédoborci. Byla ostřelována děly, což způsobilo další vážné škody. Pokus o ponoření selhal – voda zaplavila elektromotory a do ponorky začal unikat jedovatý chlór, který otrávil devět členů posádky.
V této bezvýchodné situaci vydal Strnad rozkaz k opuštění ponorky. Ujistil se, že jeho muži opouštějí plavidlo, všem osobně poděkoval a potřásl rukou.
Pak se sám vrátil zpět na ponorku a nechal se s ní potopit ke dnu Otrantské úžiny.
Hrdina, na kterého by se nemělo zapomenout
Posádka U-3 byla zachráněna francouzským námořnictvem a do konce války internována v zajateckých táborech. Strnad se však rozhodl sdílet osud své lodi, aby nepadla do rukou nepřítele. Jeho čin patří k největším projevům námořní cti a hrdinství.
(redakce)
Foto: pohlednice – sbiram.cz