Známe je ze starých filmů jako krásné ženy či muže. Leckdy to byly sexsymboly. Někteří zůstali hrát i po válce, tedy pokud je bolševická ideologická mašinérie nechala. O kom mluvíme? O hvězdách stříbrného plátna.
Dnes si pojďme povědět o nejkrásnější herečce doby první republiky Adině Mandlové.
Celé jméno této půvabné dívky bylo Jarmila Anna Františka Marie Mandlová. Patřila mezi nejzářivější hvězdy stříbrného plátna a a směle se dá říci, že nám ji mohl závidět i americký Hollywood. Život Adiny Mandlové byl plný zvratů. Narodila se do dobře situované rodiny, ale poměrně pohodlný život po smrti otce vystřídala chudoba. Adinu vyloučili ze školy a tak se mladá dívka oddala neřestem jako flámování a alkohol. Naštěstí si však její matka nalezla nového partnera, který Adině hradil studia v Paříži. Ovšem ani tam dlouho nevydržela, ta nakonec nastoupila jako jeho sekretářka v Mladé Boleslavi.
Díky kontraktům, které takto získala se nakonec dostala před filmovou kameru a to v roce 1932 ve filmu Děvčátko, neříkej ne. Díky tomu se seznámila se svým pozdějším partnerem, hereckou hvězdou Hugo Haasem, pro kterého začala pracovat. V této éře 1933 – 1937 spolu natočili nejtypičtější veselohry jako Život je pes v roce 1933, o rok později Mazlíček a další rok film, Ať žije nebožtík. Jenže už za hranicemi harašili Němci zbraněmi a i to předznamenalo další život Adiny Mandlové.
Hugo Haas si nepřál, aby jeho půvabná partnerka točila filmy s někým jiným, což se ale brzy změnilo. Hitlerův vliv na politiku Evropy, chlácholení jeho agresivity západními politiky vedlo k tomu, k čemu vedlo. Hugo Haas byl nucen emigrovat do USA, jelikož by jej postihly Norimberské zákony. A tak se Adina Mandlová dostala i k jiným hercům, jako třeba již zmiňovaný Oldřich Nový, s nímž zazářila v roce 1939 ve snímku Kristián. Následovaly další filmy z nich asi nejznámější jsou Přítelkyně pana ministra, kde si kromě Oldřicha Nového zahrála i s Jaroslavem Marvanem, Ducháček to zařídí s Vlastou Burianem a Těžký život dobrodruha kde zazářila spolu s Ladislavem Peškem.
V této době se tato půvabná herečka dostala na opravdové výsluní slávy a točila jedenáct filmů ročně. Ale nic není zdarma. Její osobní život postihla tragédie v podobě sebevraždy manžela Zdeňka Tůmy. A také pomluv z údajné kolaborace s Němci. Bylo celkem logické že o tak krásnou ženu se zajímali i mocní muži okupační správy a odmítnutí jejich zájmu se rovnalo sebevraždě a to nejen profesní. Odepřít večeři s vysokým důstojníkem SS mohlo znamenat deportaci do koncentračního tábora, zvláště když se nad Adinou Mandlovou neustále vznášel stín v podobě bývalého vztahu s židem Hugo Haasem. Navíc její nový životní partner byl odvlečen do koncentračního tábora.
Poslední film přišel v roce 1945 a jmenoval se Sobota. Přišel květen, osvobození Československa sovětskou armádou a změny ve společnosti, která doslova utíkala do Stalinovy náruče. Adina Mandlová byla zatčena a pro údajnou kolaboraci vězněna. Ačkoliv jí nikdo nic nedokázal, přesto byla odstavena a poslána do továrny jako mnoho jiných předválečných herců.
Naštěstí se jí podařilo se provdat za Josefa Kočvárka. Byl
to ale čistě účelový sňatek. Díky němu totiž dostala pas a
vízum do Spojeného království a tak mohla emigrovat.
Ve Velké
Británii natočila film The fooland the princess. Bohužel v Anglii
na ni nečekalo štěstí. Krátce po svém příjezdu se s Kočvárkem
rozvedla. Přestože se později provdala za bohatého britského
obchodníka Geoffreyho nestala se respektovanou umělkyní. Místní
židovská emigrace jí nemohla zapomenout údajnou kolaboraci a ani
díky své angličtině s přízvukem nemohla najít pořádné
angažmá. Život Adině Mandlové poněkud zlepšil když se
seznámila s módním návrhářem Benem Pearsonem.
Na konci šedesátých let se vrátila do Československa jelikož dostala nabídku alternace s Nelly Gaierovou v muzikálu Hello Dolly. Ovšem politický tlak a nenávistná petice socialistických herců toto znemožnil, a tak Adina Mandlová tuto roli nedostala.
Po návratu do Anglie pracovala ve firmě svého manžela. Později Pearson s se svou manželkou Adinou firmu prodali a přesídlili na Maltu. Zde žili až do odtržení Malty od Velké Británie. Oba manželé tedy nakonec přesídlil do Kanady, kde Josef Škvorecký vydal knihu Adiny Mandlové Dneska se tomu už jen směju.
Naše nejkrásnější herečka se domů vrátila až v roce 1991. Osamocená, zapomenutá žena zemřela v nemocnici v Dobříši. Nemá ani hrob. Její popel byl rozptýlen na rozptylové loučce vedle krematoria.
(redakce)
foto: internet
