Každý den jsme obklopeni hlukem. Televize v pozadí, pípání notifikací, ruch ulice, pracovní hovory, rádio v autě… Málokdo si uvědomuje, jak hluboko do nás tenhle neustálý tok zvuků proniká. Jak unavuje naši mysl, přetěžuje nervový systém a zamlžuje intuici. Přitom stačí jediný den — den ticha — a tělo i duše se začnou uzdravovat. V tichu se totiž člověk znovu setkává sám se sebou. A to je možná to nejcennější, co si v dnešní době můžeme dopřát.
Vědecké výzkumy ukazují, že ticho má skutečně blahodárné účinky na mozek. Některé studie naznačují, že už po dvou minutách naprostého ticha dochází k měřitelnému snížení krevního tlaku a zpomalení srdeční frekvence. Ticho podporuje regeneraci neuronů v hipokampu – oblasti mozku, která souvisí s pamětí, emocemi a učením. A kromě biologických efektů je tu ještě jiný rozměr: ticho nás spojuje s vnitřním hlasem. V prostoru bez hluku začínáme slyšet věci, které jindy přehluší shon každodennosti.
Nemusíme utíkat do hor ani vypínat celý svět. Stačí pár vědomých rozhodnutí. Vypněte telefon, televizi i rádio. Zůstaňte sami se sebou – nebo s těmi, se kterými si rozumíte i beze slov. Domácnost zklidněte. Zapalte svíčku, otevřete okno, nechte vykuřovadlo tiše pročistit prostor. Dýchejte pomalu, vnímejte jemné změny světla, teploty, zvuků zvenčí. Každý pohyb může být součástí meditace, pokud ho prožíváte vědomě. Umývání nádobí, zalévání květin, skládání prádla – všechno se může proměnit ve zpomalený obřad ticha a přítomnosti.
Vyjděte ven. Pomalu, bez cíle. Zkuste jít bez hudby v uších. Vnímejte kroky, kontakt se zemí, zpěv ptáků, pohyb větví. V tichu se svět otevře jinak – jemněji, opravdověji. Po návratu si udělejte čaj. Ne jako běžnou rutinu, ale jako malý čajový obřad. Ohřejte vodu, sledujte její pohyb, poslouchejte ticho, které s sebou přináší. Pijte pomalu. Bez slov. Jen vy, teplo a klid.
Ve starých naukách se říká, že ve chvíli, kdy ztichne svět, může k člověku promluvit Universum. Ticho není prázdné. Je plné odpovědí. Je to prostor, ve kterém slyšíme svou intuici, své skutečné pocity, své nitro. Jung vnímal ticho jako klíčový moment individuace – procesu, kdy se člověk stává tím, kým doopravdy je. Ticho není útěk. Je to návrat. K sobě. K životu. K podstatě.(redakce)
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy.cz