Slovní spojení Porta Bohemica už slyšel asi každý, ale jen člověk který zde byl, si dovede představit co to vlastně je. Říká se tomu Brána Čech a je to skutečně tak. Kaňon lemovaný strmými hřebeny Českého středohoří, kam slunce v zimě svítí jen tři hodiny za den, je unikátní geologický a krajinářský útvar v České republice. Jedná se o údolí řeky Labe, které prochází Českým středohořím a vytváří přirozenou cestu mezi severem a středem Čech. Tento úsek řeky byl vytvořen erozivní činností Labe v průběhu milionů let, což vedlo k výrazné změně krajiny.

Geologická historie labského údolí sahá do období terciéru, kdy došlo k významným tektonickým pohybům a vulkanické činnosti v oblasti Českého středohoří. Tyto geologické procesy vedly k vytvoření rozsáhlých sopečných struktur a k formování dnešního charakteristického reliéfu této oblasti. Pohyby zemské kůry způsobily vyzdvižení pohoří a vytvoření hlubokých průlomových údolí, jakým je například právě Porta Bohemica.

V průběhu ledových dob docházelo k dalším významným změnám v krajině. Ledovce, které se rozšiřovaly z Alp a Skandinávie, měly obrovský dopad na tvarování terénu, erodování skalního podloží a formování údolních struktur. I když přímý dopad ledovců na tuto oblast během poslední doby ledové nemusel být tak výrazný jako v některých jiných částech Evropy, důkazy o glaciálních procesech, jako jsou morény na úbočích, naznačují, že tato oblast byla ovlivněna periglaciálními jevy. Periglaciální procesy zahrnují různé formy půdního a sedimentárního pohybu, které jsou důsledkem cyklů zamrzání a tání v oblastech blízko ledovcové činnosti.

Dynamika řeky Labe v této oblasti byla a je klíčovým faktorem ve vývoji Porty Bohemica. V průběhu tisíciletí řeka erodovala zemský povrch, čímž vytvořila hluboké údolí s příkrými svahy, které dnes charakterizují tuto oblast. Eroze a sedimentace, ale i ruka člověka vedly k vytváření rozmanitých geomorfologických tvarů, které je možno vidět při plavbě po Labi tímto údolím.

Údolí řeky Labe jehož je Porta Bohemica vyvrcholením začíná v Ústí nad Labem ikonickou siluetou hradu Střekov. Pokud budeme stát na palubě lodi, nemůžeme si toto místo lépe vychutnat.

Asi první co pozornému návštěvníkovi padne do očí je skalní útvar Vrkoč ležící na levém břehu Labe myšleno po proudu. Skalnatý hřbet nacházející se nad Vaňovem je unikátní ukázkou geologického útvaru se sloupcovitou odlučností čediče do tvaru obráceného vějíře. Hřbet byl v roce 1966 vyhlášen národní přírodní památkou. Je zde také na vrcholu patrný velký kříž. Naše pomyslná loď už vyplula s jižním kurzem do nitra Čech a tak se oči návštěvníka mají na co těšit, jelikož nad Brnou na pravém břehu řeky se nachází přírodní rezervace Sluneční stráň. Tato zajímavost se rozkládá na strmém svahu jihovýchodní orientace tvořeným čedičovými vyvřelinami. Daří se zde typické teplomilné vegetaci – najdete tu okrotici bílou, kosatec bezlistý, tařici skalní nebo bělozářku liliovitou.

Naše imaginární plavidlo minulo vyhlídku Josefínku na levém břehu a přiblížilo se k velmi zajímavému místu – Havraní skála nad obcí Sebuzín, kde bylo dávné pohanské obětiště. Co ale také upoutá pozornost je kostel sv. Barbory na levém břehu Labe. Kostel je viditelný do daleka jelikož je na vrcholu hřebenu nad městečkem Dolní Zálezly. I zde najdeme pár přírodních zajímavostí, jako třeba Doerellovu vyhlídku. Toto místo si oblíbil český malíř krajinomaleb období romantismu Ernst Gustav Doerell a po něm také získala své jméno. Připomínkou je i pamětní deska, která je zde umístěná.

U Libochovan se krajina poněkud otvírá a na horizontu se objeví hrad Kamýk. Místo které je opředené řadou legend. Jednalo se o „celní“ hrad. Jeho majitel měl právo vybírat clo z průjezdu kupeckých lodí po Labi.

Řeka je opět sevřena údolím, které tvoří samotnou Portu Bohemicu. Na pravém břehu Labe je kalvárie tvořena třemi kříži. Na tomto místě bývala akropole velkého keltského a později i slovanského hradiště. Některé prameny uvádějí že jednalo hrad Canburg. Na hradišti jako takovém jsou doposud znát mohutné obranné valy.

Na pravém břehu je městečko Velké Žernoseky a na stráních spousta vinic, jelikož se jedná o vinařský kraj. Zde se nám také otvírá krajina s výhledem na další část Českého středohoří které dominuje hora Lovoš.

V současnosti je Porta Bohemica nejen významným geologickým útvarem, ale také důležitou rekreační oblastí a inspirací pro umělce a básníky. Její jedinečná krajina a historický význam přispěly k tomu, že se stala významnou součástí českého národního dědictví a kultury. Tím naši pomyslnou plavbu zakončujeme. Ovšem po této přírodní lokalitě je pojmenována skutečná loď a na ní lze takovou plavbu uskutečnit.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier, Michaela Procházková – Tvoje příběhy.