Tabulka Ouija, známá jako nástroj ke komunikaci s duchy, fascinuje i děsí lidi už více než století. Původně navržená jako jednoduchá zábavná hračka se stala symbolem tajemna a často i varováním před neznámými silami. Pro jedny je to jen neškodná kuriozita, pro druhé brána do světa, který je lepší nechat uzamčený.
Historie tabulky sahá do 19. století, kdy se spiritualismus šířil Evropou i Amerikou jako nový fenomén. Myšlenka, že pouhý pohyb planžety odhalí odpovědi ze záhrobí, lákala a děsila zároveň. Mnoho lidí však podcenilo varování o možných důsledcích. Co když na druhé straně není ten, koho voláme?
Takový příběh zažily i tři mladé dívky, které chtěly zažít trochu napětí a hrůzy. To, co začalo jako zábava, se proměnilo v noční můru. Jejich příběh nám v dopise popsala paní Alice, matka jedné z dívek.
Svědectví paní Alice: „Tabulka jim změnila život v peklo“
„To, čo vám chcem vyrozprávať, sa odohralo na začiatku deväťdesiatych rokov. Moja dcéra Marika študovala so svojimi kamarátkami Zuzkou a Darinou na zdravotníckej škole v Bratislave. Pretože sme bývali v Nitre, bola na internáte, rovnako ako jej kamarátky.
Jedného večera si dievčatá povedali, že budú vyvolávať duchov. Zohnať tabuľku Ouija im vtedy nepripadalo ťažké. Nikto z nich tomu neveril – bola to pre ne len zábava. Rozložili sviečky, sadli si okolo stola a začali. Najskôr to bol smiech a laškovanie. Potom sa niečo zmenilo.
Keď sa im podarilo „vyvolať“ ducha, všetky vraj pocítili zvláštny nepokoj. Plánovali vyvolať nejakého slávneho herca, ale potom Zuzka navrhla meno: Alžbeta Báthory. Bola to hlúposť, ale spravili to. A planžeta sa pohla.
Marika mi vravela, že najskôr mysleli, že je to ich podvedomý pohyb. Potom sa však tabulka začala hýbať sama. Odpovede boli desivé: „Chcem krv. Chcem smrť.“ Keď sa pokúsili prestať, pohyb neustával. A tabulka im napísala: Zomriete, ak ma opustíte.
Napadlo ich rozsvietiť svetlá a zhasnúť sviece. To zastavilo pohyb. Tabuľku rýchlo zabalili, ale tú noc už nikto z nich nezaspal.
Tým sa to však neskončilo. Po pol roku prvá zomrela Darinka. Zrazilo ju auto. O pár mesiacov Zuzka spáchala samovraždu a Marike sa objavila agresívna rakovina, ktorá ju doslova „zožrala“. Zomrela v roku 1992. Tabuľku sme nikdy nenašli, ale ja viem, že to nebolo náhodné. Tá vec si ich zobrala.“
Psycholog a mystik: „Ouija je jako nebezpečný telefon“
Požádali jsme o vyjádření Jindřicha Kuneše, psychologa a mystika, který se podobnými případy zabývá.
„Tabulka Ouija může vypadat jako nevinná hračka, ale její použití je spíš jako volání na neznámé číslo. Nevíte, kdo se na druhé straně ozve – a kdo může přijít. Synchronizace mysli při společném používání tabulky vytváří silné energetické pole. To, co přivoláte, nemusí být přátelské.
V případech, jako je ten, o kterém mluvila paní Alice, mohlo jít o entitu napojenou na místo, kde tabulka byla použita. Místo s negativní energií může takové kontakty ještě posílit. Pro tyto bytosti jste jen zdroj energie nebo prostředek k dalšímu působení. Když je odmítnete, mohou vás pronásledovat.“
Závěr: Most, který nelze zavřít
Zatímco někteří považují tabulku Ouija za pouhou hračku, jiní ji vidí jako nebezpečný experiment, který může otevřít bránu, již nelze zavřít. Jestliže někdy pocítíte pokušení ji použít, položte si otázku: jste připraveni čelit tomu, co může přijít? Některé dveře je lepší nechat zavřené.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy
