V našem nedávném článku jsme rozebírali historii čaje, nápoje který v podstatě psal historii světa. Kvůli výnosům z obchodu s čajem umírali lidé ve válkách, dřeli na čajových plantážích a vůbec se děly nehezké věci. Ale nebyly všechny špatné.
Kdo první přivezl úrodu čaje do Anglie, ten si diktoval cenu. A tak obchodníci a kapitáni lodí závodili, čí loď přiveze čajové lístky z Východní Indie první. Jistě byly skvělé a rychlé, ale ať byly jakékoliv, jednomu typu plachetní lodi nemohl nikdo v rychlosti konkurovat. Byl jím plnoplachetník označovaný jako čajový clipper. Tyto lodě byly v podstatě poslední vývojové stádium fregaty. Rychlé, se záplavou plachet na třech i více stěžních. Označení clipper vychází z anglického slovesa „clip“ což mimo jiné znamená stříhat. Clippery svou ostrou přídí „stříhaly“ mořskou hladinu. Tyto lodě byly rychlejší než parníky. My si povíme o tom nejznámějším.
Říkali jí královna oceánů. Měla své ctitele ve všech částech světa. Když vyplouvala z přístavu na otevřené moře a napjala záplavu sněhobílých plachet, nenechala ani jediného člověka na břehu lhostejným. Jméno této královny bylo Cutty Sark, což ve volném překladu znamená,, Krátká košile“. Její majitel John Willis údajně spatřil v mládí obraz Nan Krátké košile – mladé a krásné vědmy ze skotských legend, jak se vznáší nad vřesovišti. Tento výjev naň velmi zapůsobil a tak obraz překrásné Nan zůstal v jeho mysli po celý život. Jelikož však znal pověrčivost námořníků, kteří by za nic na světě nevstoupili do služby na lodi nesoucí jméno vědmy, byť krásné, uchýlil se John Willis ke lsti. Dal nové lodi neurčitý název Cutty Sark, bez připojení jména Nan. Pod čelenem však byla umístěna dřevěná figurína, dílo známého sochaře F. Willera, která představovala Nan v krátké košilce.
Loď byla spolehlivá, měla železnou kostru a týkovou obšívku. Vynikala velkou rychlostí, která závisela (kromě jiného) na množství a velikosti plachet. A těch měla Cutty Sark 3350 čtverečních metrů!
Ponořená část lodi byla pobita třemi tisíci plechových pásů, které chránily trup před sášní lodní, která mění dřevo v trouchnivinu.
Cutty Sark se zrodila 23. listopadu 1869 ve skotském městě Dumbartonu na řece Clyde, když byla o její příď rozbita tradiční láhev šampaňského Na moře byl spuštěn nejrychlejší čajový clipper v dějinách. Tyto plachetnice ( čajové clippery) byly určeny k tomu, aby dopravovaly čaj z Číny k mlhavým břehům Anglie. Od padesátých let 19. století se Londýn stal střediskem obchodu s čajem. Obchodníci s touto komoditou ze všech koutů Velké Británie se rozhodli vypsat prémii dvou liber šterlinků za každou tunu čaje z nové úrody pro tu loď, která jako první přiveze náklad do Londýna. To byla výzva pro kapitány všech lodí a nutila je „vyždímat z plachet“ co nejvíc a současně hledat nejkratší cesty mořem, hledat příznivé proudy a větry, plout v noci úzkými a nebezpečnými průlivy. Každý kapitán měl své metody, ale cíl byl stejný: předstihnout soupeře a dorazit první.
Brzy bylo jasné, že ze všech současných lodí jsou v těchto „čajových závodech“ nejrychlejší a nejspolehlivější plnoplachetníky, na nichž se projevily všechny úspěchy a staletá zkušenost stavitelů plachetních lodí.
První takovou báječnou lodí byla Rainbow (,,Duha“), postavená v Americe v roce 1845. Měla nový tvar trupu: nejširší místo bylo posunuto daleko k zádi, příčný průřez pod čarou ponoru připomínal trojúhelník, příď byla ostrá a vydutá. Hlavní rozdíl ve srovnání s předchozími typy lodí spočíval v tom, že loď měla větší stabilitu, nesla značné množství plachet, výborně „klouzala“ po vlnách, horní paluba byla poměrně málo zalévána vodou a plavidlo se snadno pohybovalo i při slabém větru.
Brzy se začaly tyto lodi stavět nejen v Evropě, ale také v Americe. A tak byl položen kýl i clipperu Cutty Sark.
První plavby Cutty Sark ukázaly, že nová loď v ničem nezaostává za slavnými anglickými loděmi plavícími se po téže trase, ani za výtečnými americkými clippery, jako byl např. Lighting, James Baines a další.
16. února 1870 se Cutty Sark vydala na plavbu do Činy. Cestou dohnala nejlepší z tehdejších clipperů, Thermopyly, který byl spuštěn na vodu o několik let dříve stavitelem Hoodem v Aberdeenu. Posádka Thermopyl se zoufale snažila Cutty Sark ujet, ale marně. Do Činy připluly obě lodi současně.
Praxe ukázala, že ze všech tehdy existujících lodí tohoto typu mohly pouze tyto Cutty Sark a Thermopyly soupeřit mezi sebou v rychlosti. Pětadvacet let trvaly tyto závody mezi nejlepšími loděmi. A pouze jednou neměla Cutty Sark štěstí. V roce 1872 vyplula ze Šanghaje zároveň s Thermopylami a dostala se do zuřivého tajfunu. Ohromná vlna rozštípla kormidlo a loď se stala neovladatelnou. Po prvních okamžicích bezradnosti začala posádka odstraňovat poruchu. Za nějaký čas bylo zlomené kormidlo nahrazeno provizorním. Cutty Sark mohla pokračovat v plavbě, ale dorazila o dva dny později než Thermopyly.
Po rozšíření obchodu s čajem z Cejlonu jeho vývoz z Číny značně klesl. Majitelům lodí se nevyplácelo držet na této trase rychlé lodě a klipry přešly do tzv. vlnařské flotily. Nyní tyto lodi pluly z Anglie do Austrálie a zpět a dopravovaly australskou vlnu do anglických textilních továren.
V roce 1883, kdy se kapitánem Cutty Sark stal Richard Woodhead, urazil tento znamenitý clipper cestu ze Sydney do Londýna za 82 dnů. Následující plavba byla ještě kratší trvala 73 dnů. Ale nejslavnější rekord Cutty Sark vytvořila v roce 1885, tehdy doplula ze Sydney k mysu Lizard za 67 dní, tzn. denně urazila 363 mil. Na památku tohoto rekordu vyznamenal majitel John Willis posádku a své lodi daroval „krátkou košili“ ze zlatého plechu. Cutty Sark ji „nosila“ na vrcholku předního stěžně.
Každá plavba Cutty Sark přinesla nový rekord. Tak například počátkem roku 1887 dorazil klipr s nákladem vlny do londýnského přístavu po 70 dnech plavby ze Sydney kolem Afriky. Tento rekord dodnes žádná plachetní loď nepřekonala. Cutty Sark začali po zásluze říkat královna oceánů.
Uběhlo několik let. Plachetnice byly stále více vytlačovány parníky. K tomu v mnohém přispělo zkrácení plavby (o čtyři tisíce námořních mil) nedávno otevřeným Suezským průplavem, kudy nemohly plachetnice plout za použití vlastního pohonu (tj. musely být taženy). Nerentabilnost znamenitých čajových clipperů byla zřejmá, nehledě na jejich rychlost 17-18 uzlů (tj. 35 km/h).
V roce 1895 byla Cutty Sark, pýcha anglického loďstva, prodána portugalské firmě a dostala jméno Fereira. Válka v roce 1914 zastihla bývalou královnu na moři. Sloužila v obchodním loďstvu, vozila uhlí, pronikajic blokádou německých ponorek. Cutty Sark zažila ještě mnohá dobrodružství, čtyřikrát změnila jméno. Není vyloučeno, že by se toto vynikající dílo lodního stavitelství nedočkalo dneška, nebýt náhody.
V roce 1922, po strašlivé bouři v Atlantiku, veplula do přístavu ve Falmouthu rozedraná a špinavá loď. Podle obrysů a příďové figuríny staří námořníci jen stěží poznali v této zanedbané lodi nesoucí jméno Maria di Amparo bývalou Cutty Sark. V témže roce starý anglický kapitán Dowman, který po celý život snil o plavbě na proslulém plnoplachetníku, kupuje od Portugalců za ušetřených 3 750 liber šterlinků to, co se kdysi nazývalo královnou oceánů. Kapitán Dowman si vytkl ušlechtilý cíl: obnovit loď jako památku pro potomstvo. Námořníci i prostí Angličané nezištně pomáhali starému kapitánovi. Začala sbírka na obnovu lodi, která představovala symbol národní a námořní hrdosti Anglie. Každý pomáhal, jak jen mohl: lidé přinášeli kladky, lana, pomáhali při pracích.
V roce 1938, již po smrti kapitána Dowmana, darovala vdova po zesnulém Cutty Sark námořnímu učilišti. V roce 1952 byla loď předána speciálně vytvořenému Výboru pro záchranu Cutty Sark. Nyní stojí tento vynikající čajový klipr v suchém doku v Londýně. Je na něm umístěno muzeum lodních příďových ozdob a figurín. Také samotná plachetnice má historickou hodnotu. Tisíce Angličanů a zahraničních turistů navštěvují tento znamenitý klipr, který bude navždy symbolem loďařského mistrovství a námořnického umění.
Mnohem smutnější byl osud druhého klipru, Thermopyl. V roce 1890 byla loď prodána kanadskému rejdaři, který ji po pěti letech prodal do Portugalska. Zde ji přestavěli na školní plachetnici, jež nesla jméno Pedro Nunes. Ovšem začalo se projevovat stáří klipru: rozestupují se švy, objevují se trhliny. Po důkladné prohlídce vynesla zvláštní komise rozsudek smrti nad proslulým korábem. V roce 1907 byla loď ozdobená vlajkami a doprovázená čestnou eskortou válečných plavidel odvlečena do oceánu a za zvuků Chopinova smutečního pochodu torpédována.
Ačkoliv se podařilo aspoň jednu z těchto nádherných lodí zachránit, měla „Krátká košile“ také namále. V roce 2007 a pak i sedm let na to, tuto krásnou loď zachvátil požár. Naštěstí to bylo v době rekonstrukcí, takže spousta původního dřeva z lodi byl v restaurátorských dílnách.
(redakce)
(zdroj: Wikipedia
Michajlov, O. Sokolov Od drakkaru ke křižníku)
foto: wikipedia
