Příbram, ležící na úpatí Brd, je město s bohatou historií sahající až do středověku. První písemná zmínka pochází z roku 1216, kdy pražský biskup Ondřej koupil statek Příbram od premonstrátského kláštera v Teplé. Strategická poloha na obchodní stezce a přítomnost rudných ložisek předurčily město k významné roli v dějinách českého hornictví.

Již ve 13. století se v okolí Příbrami těžilo stříbro, což přispělo k rozvoji města. V roce 1406 udělil arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házmburka Příbrami městská práva, což posílilo její postavení. Během husitských válek město utrpělo, ale následně došlo k obnově a dalšímu rozvoji.

Husitské hnutí se v Příbrami setkalo s velkou přízní. Arcibiskupský stolec se vyprázdnil a tak Příbramští zůstali bez pána.

Místní i bojovali na v řadách kališnických vojsk ale v letech 1421-1422 bylo město pod útokem oddílů Hanuše z Kolovrat, který dobyl a obsadil i místní hrad. Město zbavené církevní vrchnosti se stalo královským lénem. Král ji dával do zástavy různým lidem, kteří toto místo hlavně drancovali, ale nespravovali.

V důsledku tohoto úpadku, se místní obávali, že město zbavené výsad zanikne, nebo se z něj stane jen poddanská vesnice. Záchranu měla přinést těžba stříbra, která se od 16. století velmi rozvíjela. Z Krušných hor sem přicházeli horníci, kteří ve své domovině již neměli práci. Dokonce na blízké Březové hoře založili zvláštní osadu.

Roku 1525 zavedl jeden ze zástavních pánů Jindřich Pešík pro zdejší horníky jáchymovské právo a čekalo se, že tu brzy vznikne významné horní město. Bohužel se tak nestalo a v druhé polovině století začala těžba váznout.

Kde byl zakopaný pes bylo nasnadě. Král konečně roku 1579 zrušil zástavní právo, ujal se sám správy tohoto panství a povýšil Příbram na královské horní město. O panství se staral královský úředník mincmistr. V podstatě ministr financí. Město a jeho poklady již nemohly být drancovány zástavními pány a místní výnosy rostly.

Začátkem 17. století však hornictví upadalo a město provozovalo pouze jeden důl, aby si udrželo status horního města. Třicetiletá válka a požáry v letech 1626 a 1651 způsobily další úpadek, ale postupně došlo k obnově.

V 18. století nastal opět rozmach těžby díky objevům nových ložisek a zavádění moderních technologií. Příbram se stala centrem báňských institucí a v polovině 19. století zde byla založena báňská akademie. Město bylo známé nejvýnosnější těžbou stříbra v habsburské monarchii, avšak zisky směřovaly převážně do Vídně.

Po útlumu těžby stříbra se Příbram zaměřila na těžbu uranu, což ovlivnilo život ve městě. Dnes je Příbram známá především díky poutnímu místu Svatá Hora, baroknímu klášternímu komplexu, který je významným duchovním centrem. Město nabízí bohaté kulturní a sportovní vyžití, včetně Hornického muzea, jednoho z největších svého druhu v České republice.

Svatá Hora: Barokní perla a významné poutní místo v Čechách

Svatá Hora, majestátně se tyčící nad městem Příbram, je jedním z nejvýznamnějších mariánských poutních míst v České republice. Její historie sahá hluboko do minulosti a její duchovní, historický a architektonický význam přesahuje hranice regionu.

První zmínky o Svaté Hoře pocházejí z 13. století. Na místě dnešní baziliky údajně stála dřevěná kaple, kterou zde nechal postavit Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup, v polovině 14. století. Tato kaple byla zasvěcena Panně Marii a rychle se stala místem, kam věřící přicházeli hledat útěchu a pomoc.

Podle legendy zde byla umístěna gotická soška Panny Marie, kterou údajně vyřezal sám Arnošt z Pardubic. Tato soška, známá jako Panna Maria Svatohorská, se později stala symbolem místa a je dodnes uctívána jako ochránkyně rodin a dětí.

V polovině 17. století zažila Svatá Hora svůj zlatý věk. Po třicetileté válce se na místo soustředila pozornost katolické církve, která chtěla podpořit rekatolizaci českých zemí. V roce 1647 bylo poutní místo svěřeno do správy jezuitům, kteří na místě zahájili rozsáhlou barokní přestavbu.

Architektonický plán nové baziliky a přilehlého komplexu navrhl italský stavitel Carlo Lurago. V roce 1673 byla na Svaté Hoře vysvěcena impozantní barokní bazilika zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie. Součástí areálu je čtvercové ambity s osmi kaplemi a čtyřmi rohovými věžemi, což dává celému místu unikátní podobu poutního areálu.

V roce 1732 byla soška Panny Marie Svatohorské korunována papežem Klementem XII. a dostala titul „Královna českých zemí“. Korunovace sochy byla jedinečnou událostí, která ještě více upevnila význam Svaté Hory jako poutního místa. Poutní tradice na Svaté Hoře má dnes již dlouhou historii a každoročně sem proudí tisíce věřících. Největší poutní slavnost se koná v květnu při příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie. Poutníci často přicházejí pěšky z různých koutů České republiky, aby zde uctili sošku Panny Marie a hledali duchovní útěchu. Soška je dodnes hlavním duchovním symbolem tohoto místa a je vystavena v hlavním oltáři baziliky.

Svatá Hora zažila dramatické momenty i v novodobých dějinách. Během druhé světové války byla uzavřena nacisty, kteří se snažili potlačit náboženský život v okupovaných zemích. Po válce se místo znovu otevřelo poutníkům, ale během komunistické éry čelilo dalším restrikcím.

V roce 1978 byl poutní areál prohlášen za národní kulturní památku. Po roce 1989 byla Svatá Hora opět svěřena do správy církve a stala se opět centrem mariánského kultu.

Svatá Hora je nejen poutním místem, ale také architektonickým klenotem. Celý areál je příkladem barokní architektury s bohatou výzdobou a nádhernými freskami, které zachycují scény z života Panny Marie.

Nejvýznamnějším prvkem baziliky je hlavní oltář, kde je umístěna již zmíněná soška Panny Marie Svatohorské. Kromě toho jsou součástí areálu také křížová cesta, kaple sv. Ignáce, kaple sv. Floriána a další místa určená k meditaci a modlitbě.

Dnes je Svatá Hora nejen významným duchovním centrem, ale také oblíbeným turistickým cílem. Nabízí nejen možnost duchovního rozjímání, ale i krásné výhledy na Příbram a okolní krajinu. Pro návštěvníky je zde také Svatohorské muzeum, které přibližuje historii a význam tohoto místa.

Příbram se Svatou horou je místem, kde se setkává historie, architektura a duchovno. Její atmosféra a krása oslovují nejen věřící, ale i všechny milovníky české historie a kulturního dědictví. Pokud hledáte místo, které vás naplní klidem a inspirací, Svatá Hora je tím pravým cílem.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy