Podzimní rovnodennost je den, kdy astronomicky končí léto a začíná podzim. V ten den, opět po půl roce, slunce vyjde přesně na východě a zapadne přesně na západě. Den a noc budou stejně dlouho. Rovnodennost je událost, kdy pomyslná dráha slunce na obloze, tzv. ecliptica protíná nebeský rovník. Letos vychází na neděli 22. září.

Naši předkové tento den slavili. Vzhledem k tomu, že již bylo sklizeno z polí, byly teď hojné zásoby jídla, takže si dopřávali různé oslavy a posvícení. Na stromech dozrávalo ovoce, vyráběly se ovocná vína a lidé užívali darů země. Také se připravovali na zimu.

Keltové slavili podzimní rovnodennost jako svátek Mabon. který byl chápán jako den přechodu mezi světlou a temnou polovinou roku. Je to den, kdy světlo a tma jsou v rovnováze, noci bude přibývat. Blíží se temné období a konec roku – blíží se svátek Samhain. Teď je ale ještě čas oslavit letošní úrodu a poděkovat za ni bohům obětí a oslavou.

Oslavy probíhaly v kruhu rodiny a přátel. Hodovalo se a popíjelo. Také se uskutečňovaly svatby.

Z duchovního hlediska je podzimní rovnodennost den který ukončuje naše zaměření směrem ven a přesouvá naši pozornost do nás samotných. Sklízíme plody svého snažení a hodnotíme, co jsem udělali dobře a co ne. Příchod dlouhých nocí totiž znamenal ukončení venkovních prací a přesunutí činnosti člověka do domu. Brzká tma znemožňovala déletrvající práce, tak se sedělo doma u krbu a radilo se, setkávaly se rodiny a hodnotilo se. Nastával čas odpočinku. Bohužel dnešní doba nám toto neumožňuje, jelikož my jsem si odpočinek přesunuli na léto a podzim znamená opět shon a stres, jelikož končí fiskální rok, dohání se plán, chystají se výpovědi zaměstnancům. To naší duchovní ani fyzické rovnováze zrovna moc neprospívá

Rovnodennost je den kdy dochází k propojení sil bohů se silou Země. Díky tomu pak byl zajištěn chod života na zemi. Lidé přicházeli oslavit tyto duchovní události na posvátná místa, kde dávali oběti, radovali se tančili a hráli si. To vše vzbuzovalo pozitivní emoce a ty byly vysílány k bohům jako dík za vše. Navíc tyto oslavy všech osmi velkých svátků roku udržovaly chod společnosti, morálku, pravidla soužití, docházelo k poradám a nastolování společenských předáků. Také se urovnávaly spory, uzavíraly smlouvy a dohody. Oslavy těchto svátků měly i další významy. Udržovaly se tradice, jazyk, rozvíjelo se umění, a duchovní tradice, vzpomínalo se na předky. Posilovala se víra v bohy, což pomáhalo překonávat neblahý osud či životní peripetie. A toho všeho se lidé v rámci moderní doby a uspořádání společnosti vzdali.

Pokud je to jen trochu možné, vyjděte tento den alespoň odpoledne ven. Jděte se podívat na západ slunce. Ať je to jakkoliv nepříjemné, nikdy nevíte, zda jej ještě budete moci spatřit. Sejděte se s rodinou, či přáteli, a uspořádejte si malou oslavu doma. Nemusí být okázalá. Důležité je, že jste s lidmi, které máte rádi a oni vás. A dejte si to najevo. Bohové nepotřebují hmotné dary. Pro ně je dar láska a pozitivní emoce. S tím jim naši předkové dávali podíl na své snažení.

Podzimní rovnodennost je příležitost se nad sebou a svým životem zamyslet a třeba, pokud najdeme odvahu, na něm něco změnit, či se o to alespoň pokusit.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy