Kolo roku se opět pootočilo a máme tu jarní rovnodennost. Tento den, kdy Slunce na své cestě po ekliptice dosáhne jarního bodu, znamená, že sluneční paprsky osvětlují obě polokoule Země stejnou měrou. Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě, a den je tak stejně dlouhý jako noc. Letos tento okamžik připadá na 20. březen 2025 a zároveň značí začátek astronomického jara.

Jarní rovnodennost byla odpradávna významným svátkem, oslavujícím návrat světla, tepla a nového života. Byla zasvěcena starogermánské bohyni jara Ostaře, kterou Slované znali jako Vesnu. Původní oslavy, nazývané Alban Eilir nebo Ostara, byly bohaté na rituály spojené s plodností a zemědělstvím. Lidé vítali konec temného období hladu a zimy, otevírali okna a dveře svých domovů, aby k nim mohl proudit čerstvý jarní vzduch, a s radostí sledovali, jak se příroda probouzí k životu.

Podle starých tradic v tento čas bohyně Vesna přicházela, zatímco Morana – bohyně smrti a zimy – musela odejít. Tento přechod symbolizoval magický obřad vynášení Morany, při němž lidé házeli figurínu bohyně smrti do řeky nebo ji pálili na hranici. Tento akt měl odnést zimu, nemoci a neštěstí a uvolnit místo novému začátku.

Jarní rovnodennost byla obdobím oslav, tance a zpěvu. Ohně zapalované na kopcích symbolizovaly sílu Slunce, které se znovu ujímá vlády nad světem. Lidé se oblékali do červené a zelené, barev spojených s životem a plodností, pili víno, pekli chléb a sdíleli radost ze života.

Oslavte jarní rovnodennost i doma

Pokud si chcete vytvořit malý rituál nebo soukromou oslavu jarní rovnodennosti, můžete si udělat jednoduchý oltář bohyně Ostary:

Z kamenů si postavte malou mohylu, kterou ozdobíte symboly jara což jsou květiny, semena a vajíčka. Přidejte prvky reprezentující čtyři živly: sever (země) třeba misku se solí, jih (oheň) svíčku , východ (vzduch) zapálenou vonnou tyčinku, nebo vykuřovadlo a západ (voda) misku s vodou. Zapalte čtyři svíčky pro každý směr a jednu uprostřed pro univerzální energii. Očistěte prostor vykuřovadlem – ideální jsou byliny jako šalvěj, jalovec nebo rozmarýn, ale poslouží i ta vonná tyčinka či kadidlo. Při hořící svíci se zamyslete, co chcete ze svého života propustit s odcházející zimou a co byste rádi přivítali s návratem světla.

Velikonoce – pohanský svátek skrytý v křesťanském hávu

Málokdo si dnes uvědomuje, že i Velikonoce mají své kořeny v pohanských oslavách jarní rovnodennosti. Jejich datum se totiž neřídí pevným kalendářem, ale prvním jarním úplňkem – tedy lunárním cyklem, který byl zásadní pro pohanské rituály.

Mnoho velikonočních zvyků má svůj původ v dávných rituálech plodnosti. Pomlázka, kterou muži šlehají ženy, původně symbolizovala přenos síly mladých proutků na dívky, aby byly zdravé a plodné. Vajíčka, která se barvila nejčastěji na červeno, představovala ženskou plodnost a životní sílu. Velikonoční zajíček, dnes známý jako roztomilý nositel sladkostí, byl ve skutečnosti původním pohanským symbolem rozmnožování. A dokonce i velikonoční obřady s vodou, jako je polévání děvčat ve slovanských zemích, odkazují na pradávné rituály spojené s plodností.

Jaro bylo a je obdobím hojnosti a nového života, proto se v tento čas vzývaly bohyně plodnosti. Freya, germánská bohyně lásky a prosperity, měla zajistit bohatou úrodu a zdravý dobytek. Idunn, bohyně věčného mládí, byla spojována s první zelení a růstem. Právě bříza, která se jako první na jaře zazelená, byla zasvěcena Idunn, což se odráží i v runovém znaku Berkana, symbolizujícím nový život a obnovu.

Ať už slavíte jarní rovnodennost v duchu pohanských tradic nebo ji vnímáte jen jako příchod teplejšího období, jedno je jisté – je to čas probuzení, nových začátků a radosti ze života.

Redakce
Foto: Miroslav Neumaier – Tvoje příběhy.cz