Uprostřed souostroví Grenadiny leží velmi zajímavý ostrov. Jeho francouzské jméno je Mustique, což značí Komár. Přestože je Mustique malý, tak je přírodně pestrý s výraznou koloniální historií a typicky suchým, ale větry zmírněným tropickým klimatem. Ostrov má členité pobřeží s písečnými plážemi, skalnatými útesy a bohatými korálovými útesy; právě korálové útesy patří k hlavním přírodním hodnotám Mustique. Vnitrozemí tvoří nízké kopce a „scrubland“ se suchomilnou vegetací, ale také překvapivě zelené partie díky vlhkosti a pasátům. Na jihozápadě se nachází Mustique Lagoon – rozsáhlá laguna s jedním z největších a nejlépe zachovaných mangrovových porostů v celé zemi; převládají zde červené mangrovy, na sušší straně směrem do vnitrozemí se k nim přidávají další dřeviny. Zajímavá je i zdejší fauna, která zahrnuje např. želvy, volavky, leguány a řadu dalších druhů, z nichž mnohé jsou vázány na mangrovy, mokřady a korálové pobřeží.
Přírodní bohatství a klima
Ostrov Mustique je mezinárodně uznán jako „Important Bird Area“ (IBA) díky významným populacím několika karibských druhů ptáků. Zvlášť v suchém období je mangrovová laguna klíčovým útočištěm – asi dvě třetiny ptačích druhů ostrova jsou na tomto biotopu v té době přímo závislé. Klima ostrova je tropické, ale mírněné severovýchodními pasáty, takže teploty jsou poměrně vyrovnané po celý rok a extrémní horka jsou vzácná. Období sucha bývá přibližně od ledna do poloviny dubna; vlhčí a teplejší část roku s přívalovými dešti připadá na červen–prosinec. Díky této kombinaci sucha, větru a reliéfu vzniká mozaika suchých křovin, travních ploch, pobřežních dun, mangrovů a korálových ekosystémů.
Historické stopy a pirátské legendy
Ostrov má velmi zajímavou historii. Radiokarbonové datování ukazuje, že Mustique byl osídlen již kolem roku 300 n. l. předkolumbovskými obyvateli, po nichž se dochovaly hlavně keramické střepy a jiné archeologické fragmenty. Před příchodem Evropanů jej obývali Karibové (Island Caribs), kteří postupovali na sever podél Malých Antil. Francouzský název „Mustique“ je odvozen z „moustique“ – „komár“, což naznačuje tehdejší pověst ostrova jako nehostinného a bahnitého. V 17. století se zde podle místních pověstí zastavovali piráti. Ovšem Mustique ani okolní Grenadiny nemají doloženou „velkou pirátskou základnu“ s konkrétními jmény kapitánů, ale oblast byla běžným úkrytem a operačním prostorem karibských pirátů v 17.–18. století. Španělští mořeplavci označili celý řetězec malých ostrůvků původně jako „Los Pájaros“ („ptáci“), protože na horizontu připomínaly hejno ptáků, ale v 17. století pojmenovali piráti tuto oblast jako „Grenadines“ a využívali chráněné zátoky k ukrývání lodí a kořisti – šlo o typický „zadní dvorek“ Karibiku mimo hlavní španělská přístavní města.
V rámci Grenadin se uvádí, že právě malé a málo osídlené ostrovy se zátokami – tedy i Mustique – sloužily pirátům jako útočiště, místo oprav lodí, doplnění dřeva a vody a dočasného úkrytu před válečnými loďstvy. Je to proto, že se nachází mimo hlavní lodní trasy, ale stále dost blízko koridorů mezi většími ostrovy jako Svatý Vincenc, Grenada, Barbados, což z něj činilo nenápadné, ale strategicky použitelné zázemí. Přestože historické zdroje zmiňují piráty obvykle pro celé Grenadiny, nikoli speciálně Mustique, konkrétní příběhy typu „zakopaný poklad na Mustique“ pocházejí spíš z moderní romantizující literatury a turistických textů než z archivních pramenů. Tyto ostrůvky byly jedny z destinací, kde se točily právě filmy o pirátech, včetně Pirátů z Karibiku.
Koloniální éra a konflikt roku 1983
Mustique byl v 18. století postupně přetvořen na plantážní ostrov se sedmi plantážemi a byl jako britské území vojensky bráněn, což snižovalo možnost trvalejší pirátské přítomnosti. V období války o rakouské dědictví, sedmileté války a napoleonských válek si jižní Malé Antily stávají vedlejším kolbištěm. Chvíli je kontrolují Francouzi, chvíli Britové. Boje a blokády se ale soustřeďují na větší ostrovy a jejich pevnosti, leč dopadají i na Grenadiny skrze rekvizice zásob, odvody námořníků, přesuny obyvatel. Po konci napoleonských válek se vojenský význam Grenadin zmenšuje; ostrovy se integrují do britské koloniální říše jako zemědělské a námořně-tranzitní zázemí. Místo, kterému se válka vyhýbala. Poslední konflikt, který v oblasti byl, se odehrál v roce 1983, když na Grenadě po vyhlášení nezávislosti na Velké Británii nová marxistická vláda za pomoci „studentů“ z Kuby sesadila britského generálního guvernéra a vyhlásila republiku. Hrozila nejen zahraničně-politická orientace na Kubu, ale také na Sovětský svaz. Na ostrově zasáhly americké vojenské jednotky, které zlomily odpor kontingentu kubánských „studentů“, dosadily zpět britského guvernéra, který obnovil původní poměry.
Proměna v exkluzivní útočiště
V průběhu 18.–19. století zde vzniklo sedm plantáží (cukrová třtina, bavlna); po pádu cen cukru v důsledku pěstování cukrové řepy v Evropě byly plantáže opuštěny a zarostly křovím. Dodnes jsou patrné pozůstatky cukrovarnické minulosti – ruiny mlýna „Endeavour“ a „Cotton House“, původně plantážní dům z 18. století, později přestavěný na exkluzivní hotel. Roku 1958 ostrov od britské vlády koupil lord Colin Tennant. V té době zde žilo jen asi 100 obyvatel v jediné vesnici, ekonomika ostrova stagnovala, plantáže byly ruinami a většinu ostrova tvořil zanedbaný „bush“. Od konce 60. let vzniká Mustique Company, která postupně rozvíjí infrastrukturu (letiště, vesnici Lovell, zásobování vodou) a zároveň zavedla přísné plánování, aby se předešlo masovému turismu. Díky omezené zástavbě, regulaci počtu vil a ochraně klíčových biotopů, jako je mangrovová laguna a korálové útesy, si ostrov udržel relativně dobrý ekologický stav ve srovnání s mnoha jinými turistickými ostrovy v Karibiku.
V dnešní době na ostrov jezdí jen celebrity se ukrývat před světem a to včetně členů britské královské rodiny. Lidé kteří na ostrově žijí a nebo zde mají nemovitosti jsou členy společnosti, která ostrov vlastní a spravuje. Pro běžného smrtelníka je pobyt na ostrově nedostupný, leda by dostal pozvání.
(redakce)
foto: Wikipedia
