Ztracený klenot Atlantiku, ostrov Graciosa, je místem, kde se snoubí klid, příroda a historie. Bílé větrné mlýny, vůně oceánu, lávové jeskyně a teplo portugalského slunce lákají k objevování. Zapomeňte na ruch světa a nadechněte se svobody – tady čas plyne jinak.
Blíží se zima, a tak opět vyrazíme za cestováním do teplejších oblastí. Dnes alespoň takto navštívíme ostrov Graciosa v Atlantském oceánu. Takže koho lákají dálky a vůně moře, kdo je dobrodružnější povahy, ten může vyrazit s námi.
Ostrov Graciosa je nejsevernější ostrov centrální skupiny Azorských ostrovů v Atlantském oceánu a je sopečného původu. Jedná se o stratovulkán s poslední sopečnou aktivitou kolem roku 1950 př. n. l. První známky průzkumu a kolonizace jsou z první poloviny 15. století, kdy portugalští mořeplavci začali ostrov využívat. Tehdy také začala kolonizace ostrova. Prvním významným osadníkem byl Vasco Gil Sodré, který v polovině 15. století připlul z Terceiry. Jeho původní sídlo bylo v Carapachu na jihovýchodě tohoto ostrova.
Postupně vznikla další sídla jako Luz, Praia, Guadalupe, Santa Cruz da Graciosa (správní centrum ostrova) a Vitoria. Ostrov byl často terčem pirátských útoků v 16. a 17. století, přesto se zde dařilo zemědělství, rybolovu a vinařství, což umožnilo aktivní obchod s okolními ostrovy. Přibližně od roku 1486 byl Santa Cruz povýšen na město a správní centrum.
Historie Graciosy je také poznamenána přírodními katastrofami, zejména zemětřeseními (v letech 1730, 1837, 1980) a suchem (nejhorší sucha zaznamenána v roce 1844), které ohrožovaly životy a ekonomiku ostrova. Graciosa má nejnižší průměrnou nadmořskou výšku mezi ostatními částmi souostroví, což přispívá k nízkým srážkám. Přesto hlavními zdroji obživy místních obyvatel jsou zemědělství, zejména pěstování obilí, chov skotu a výroba sýrů.
Ostrov je známý svou bílou architekturou a množstvím bílých větrných mlýnů, což mu vyneslo přezdívku „Bílý ostrov“. Je také biosférickou rezervací UNESCO od roku 2007, což podporuje výzkum biodiverzity a ochranu přírody.
Významné osobnosti, které ostrov navštívily, zahrnují francouzského spisovatele François-René de Chateaubrianda, prince Alberta I. z Monaka a historicky také lodě, které hrály roli v transatlantické navigaci. Tragickou událostí byla nehoda polského letadla v roce 1929 během pokusu o první polský transatlantický přelet.
Stručně řečeno, Graciosa má bohatou historii spojenou s ranou portugalskou kolonizací, zemědělstvím a bojem s přírodními živly, přičemž dnes je ceněna jako přírodní a historický poklad Azor.
Kdo by ostrov navštívil, může se těšit na zajímavé sopečné jeskyně, jako jsou Furna do Maria Encantada a Furna do Enxofre.
Ta druhá je unikátní sopečná jeskyně s podzemním jezírkem a fumarolami, kde proudí sirné výpary. Do nitra sestoupíte po točitém schodišti – jeskyně patří mezi největší geologické atrakce.
Sopečný kráter Caldeira da Graciosa s oválnou kalderou, jejíž lesnatá část je rekreační zónou s krásnou přírodou, je rovněž velmi krásné a zajímavé místo.
Sopka Serra Branca, přístav Santa Cruz da Graciosa, zříceniny kláštera Convento de São Francisco, přírodní bazény a vyhlídky jako Miradouro do Carapacho či Miradouro da Luz dokreslují přitažlivost ostrova.
Ale ne všichni touží běhat po kopcích. Pro takové jsou zde krásné pláže a vyhlídky s klidnou atmosférou, ideální pro relaxaci a přírodní poznávání. Ostrov je méně turisticky frekventovaný, což z něj činí krásné a klidné místo k návštěvě.
Pro cestovatele a dovolenkáře toužící po komfortní a rychlé dopravě je možné se sem dostat letecky z ostrova Terceira, kde přistávají letecké spoje z Lisabonu. Letenky bývají dostupné celoročně, hlavní dopravce je Azores Airlines (SATA Air Açores). Lety jsou krátké – zhruba 30 minut z Terceiry.
Pro návštěvníky je zde komfortní ubytování, například INATEL Graciosa Hotel, a lokální speciality jako Queijadas da Graciosa – sýrové koláčky.
Ostrov ale lze navštívit i daleko romantičtějším způsobem – a to lodí. Ať už trajektem z Portugalska, nebo docela obyčejně na plachetnici, kterou si lze v Portugalsku půjčit, mít vlastní, nebo prostě někoho „ukecat“, aby případného dobrodruha vzal na palubu a dopravil jej sem.
A věřte, že nic nenavodí takový pocit svobody jako nekonečné moře, vlny houpající lodí, vítr opírající se do plachet a zpívající v lanoví.
Letadlo je sice rychlé a pohodlné, ale tenhle zážitek je k nezaplacení.
Tak co? Kdo najde odvahu oprostit se od koloběhu všedních dnů a vyrazí na ostrov Graciosa?
(redakce)
foto: Turismo Azores
