Ačkoliv tropické koloniální ostrovy v karibském moři patří k perlám regionu i států pod jejichž svrchovanost patří, existují i další krásná místa, která jsou nám podstatně blíž, jelikož se nacházejí relativně nedaleko břehů Starého kontinentu.

Kdo má rád staré ságy o Vikinzích, vyhovuje mu trochu drsnější podnebí severního Atlantiku a chce mít svůj klid, tak Faerské ostrovy by mohly uvíznout v jeho hledáčku.

Faerské ostrovy je souostroví které se leží na půl cesty mezi Norskem a Islandem. Jsou kromě Grónska poslední pozůstatek dánských kolonií. Ostrovy jsou totiž stále autonomní dánské území, ačkoliv nejsou součástí Evropské unie. Místní řečí je faerština, což je, stejně jako islandština, zakonzervovaný jazyk dávných seveřanů.

Ačkoliv jsou ostrovy v severních šířkách, počasí zde ovlivňuje Golfský proud, takže zimy jsou zde mírné. Průměrná teplota se pohybuje od 3 °C v zimě do 11 °C v létě. Na ostrovech je v průměru do roka 270 deštivých dnů. Průměrný roční úhrn srážek je 1500 mm. Pokud zde čekáme sníh, tak budeme poněkud zklamáni, jelikož zde moc často nepadá.

Možná i proto si je kolem roku 700 vybrali irští mniši k osídlení. Ovšem dlouho se Irové z klidu a mírného klimatu netěšili, jelikož se ostrovy stali záhy cílem Vikingů z Norska, kteří je roku 1035 připojili ke svému tehdy již křesťanskému Norsko – dánskému království. Roku 1380 se staly  součástí Dánské části unie. Dánsku pak ostrovy zůstaly i po odtržení Norska v roce v 1814.

Ostrovy změnily majitele až v roce 1940, kdy bylo Dánsko obsazeno Německem. Tehdy je zabrali Britové, aby ostrovy nevyužili Němci pro své válečné účely. Po skončení války byly Faerské ostrovy vráceny Dánsku.

Časopis National Geographic vyhodnotil Faeské ostrovy jako nejkrásnější na světě. Je to místo jako z vikinských legend. Hluboké fjordy poskytují nádherné scenérie, Naprosto stejný pohled viděly posádky normanských drakkarů když vedly své fenomenální lodě do těchto míst. I dnes můžeme na ostrovech najít kameny s runovými nápisy. Runy byly používány jako magické písmo k nám již neznámým rituálům zasvěceným starým bohům. A tak si zde můžeme sáhnout na relikty magie i našich předků, jelikož stejné bohy vyznávali i Markomani, kteří po keltských Bójích osídlili Českou kotlinu.

Souostroví vypadá už na první pohled jako země z pohádek královny Mab. Malebné skály s mnoha vodopády, ostrůvky zeleně a malebné vesnice je to, co nás na těchto ostrovech přivítá.

Poznat tento kout země se nedá za týden, ani za měsíc, jelikož je zde mnoho krásných míst spjatých s mystikou Vikingů. Třeba skalní útvary zvané Obr a Čarodějnice nacházející se asi 2 kilometry od vesnice Eiði. Obě skály jsou v moři a tvoří zajímavou dominantu. Podle dávné pověsti se jednalo skutečně o obra s čarodějnicí, kteří chtěli ostrovy za noc odtáhnout k Islandu. Vzhledem k tomu, že se jim to nepovedlo, tak je bohové nechali zkamenět. Obě skály jsou opravdu impozantní. Obr je vysoký 71 metrů a čarodějnice 68 metrů.

Nejvyšší hora souostroví se jmenuje Slættaratindur. Svou výškou připomíná poněkud českou Milešovku. Měří 880 metrů. Pokud ji budeme chtít navštívit tak ji najdeme v severní části ostrova Eysturoy mezi vesnicemi Eiði, Gjógv a Funningur. Její název v místním jazyce znamená „Plochý vrch“. Pokud se vydaří počasí, můžeme z vrcholu hory spatřit celé souostroví.

Cesta na vrchol měří dva kilometry. Nejlepší doba k cestě na vrchol je v létě, jelikož tohle je jedno z mála míst kde v zimě leží sníh, takže výšlap je pak poněkud náročnější.

Hlavní město ostrovů se jmenuje Thorshavn s necelými 13 tisíci obyvateli. Už z názvu města vidíme, po kom je pojmenované. Město bylo založené v 10. století a ukazuje na to, že osadníci byli vesměs prostí lidé pro které byl bůh Thor patronem.

Ubytování je vhodné si dobře rozmyslet. V místních městech je řada hotelů a penzionů různých cenových relací. Proto je vhodné před cestou si buď pokoj zarezervovat, nebo, pokud patříte k dobrodružnějším povahám, můžete tato místa navštívit se stanem na zádech. Na ostrovech je řada kempů, kde se dá levně ubytovat.

Na ostrovy se dostaneme dvěma způsoby. Letecky s přestupem v Kodani, nebo trajektem. A nebo, tradičně pro dobrodruhy, něčí plachetnicí. Třeba i vlastní. Plavba trvá přes 30 hodin a s lodí to může v bouřlivých vlnách severního Atlantiku trochu houpat, takže pokud trpíme mořskou nemocí, je lepší letadlo. Pokud si ale přes to zvolíte loď, tak stačí dojet autem do dánského přístavu Hirtshals, odkud vyráží 1–2x týdně podle sezony trajekt na Island s mezipřistáním v přístavu Tórshavn. Cena závisí na tom, jestli cestujete s autem a ještě s jakým, jaké chcete jídlo či ubytování to znamená kajutu a jakou. Zda postačí nižší třídy, či luxusní na horní palubě.

Ti nejdobrodružnější se mohou též vypravit na jachtě. Buď vlastní, či zapůjčené. Tady je ale nutno vzít v potaz charakter plavby, proměnlivé počasí, takže je dobré mít na takovou cestu zkušenosti, nebo si najmout kapitána, který jachtu dovede bezpečně do cíle. A také obětovat vikingskému bohu moří a vod Njördovi, který je patronem námořníků.

Ačkoliv ostrovy nejsou součástí EU tak je možno sem na 90 dní jet bez víza a s běžnými doklady. Na ostrovy není povoleno dovážet zvířata, pokud je váš pobyt kratší než 3 měsíce, nebo je i jen převážet v případě průjezdu do jiné země. Obyčejná domácí zvířata mohou být dovezena na ostrovy jen tehdy, má-li člověk trvalé bydliště na ostrovech nebo zde plánuje žít či pracovat déle než 3 měsíce. Je také zakázáno dovážet na Faerské ostrovy exotická a nebezpečná zvířata.

Pokud se nám zde stane nějaký úraz, či potřebujeme lékařskou pomoc, jsou zde tři nemocnice na vysoké skandinávské úrovni. Protože je ale lékařská péče velice drahá, je vhodné si zařídit cestovní pojištění na nejvyšší možné částky. I když je zde bezpečno tak Trollové (temní skřeti z germánských legend) nespí a můžou nám provést nějakou neplechu.

Pokud se tedy rozhodneme jet za krásami severské přírody, jsou Faerské ostrovy tím pravým místem. Myslete na to, že budete potřebovat vhodné vybavení, ať už jde o pěší turistiku, kempování, potápění nebo pozorování místní fauny. V každém případě je nutné mít s sebou teplé oblečení, nejlépe nepromokavé a nabitý telefon nebo vysílačku. Doporučujeme si také s sebou vzít GPS, kompas a mapy pokud se chystáte jít do oblastí které nejsou obydlené.

(redakce)

foto: pixabay