,,Nebojte on nic nedělá, je hodný chce si jenom hrát“ Tuhle větu si pejskaři v posledních několika letech v celku oblíbili, bohužel už těmto uctívačům svatého Azora nedochází že ten pes ke kterému se jeho čtyřnohý miláček řítí nemusí být zrovna dvakrát přátelský. V mnoha případech to končí návštěvou u veterináře zakončenou uspání pejska protože by nepřežil zranění.

Lidé to dávají za vinu psům ale opak je pravdou, můžou za to nezodpovědný lidé. Je zvláštní, že to pokaždé začíná onou větou. Konflikty mezi psy mají dohru mezi jejich páníčky, kteří na sebe křičí, že to byla vina jeho psa, ovšem když je jeden pes na vodítku a poslušně sedí u nohy svého člověka, druhý je nevychovaný, běhá na volno a na povel „ke mně“, nebo „k noze“ uteče ještě dál, tak je v celku diskutabilní, že danou situaci vyvolal pes na vodítku.

Samozřejmě je nespočet případů kdy byl právě pes na vodítku tím agresivním leč právě proto, že má zodpovědného majitele tak je na vodítku a popřípadě i s košíkem, nebo má na sobě žlutý šátek nebo jakýkoliv žlutý prvek který ostatním pejskařům a kolemjdoucím dává najevo, že má pejsek nějaký problém nebo je ve výcviku proto není dobře, když k němu pouštíte své psy nebo na něj saháte bez dovolení majitele.

Lidi mají zafixováno v hlavě, že bull plemena jako je americký pitbulteriér, stafordšírský bulteriér, bulteriér atd. jsou ti agresivní a nebezpeční psi, kteří by si zasloužili hned jak se narodí utratit.

Taková čivava je desetkrát agresivnější než například stafordšírský bulteriér.

Stafordšírský bulteriér sice vypadá jako pitbul kterého jste pozdě vytáhly ze sušičky na prádlo, ale nemění to nic na tom že to je pes bull plemene, na první pohled se může zdát že to je krvelačná bestie ale zdání klame, je vhodný pro začátečníky a naprosto výborný společník k dětem.

Ovšem záleží na výchově, ale stejně to platí i u dětí, z každého psa se dá vychovat naprostý gaučák který by za svojí rodinou šel až na konec světa a pak je tady druhá strana mince kdy z jakéhokoliv psa vychováte naprostou bestii která vám půjde po krku a nic mu nezabrání v tom aby vás zabili.

Takový Labrador nebo Zlatý retrívr jsou živý plyšáci, ale nastaly případy kdy tyhle mírumilovný miláčci díky špatné výchově se otočili proti svému páníčkovi. Když se vrátíme k bull plemeni, bohužel za většinu případů kdy pes napadl svého páníčka nebo psa na ulici může právě výchova..

Opět je to kvůli nezodpovědnosti lidí, protože nedali psům pevné mantinely, nemyslím s použitím násilí to v žádném případě, ale bull plemena jsou tvrdý a paličatí psi kteří potřebují pevnou ale láskyplnou výchovu. Další chybou co se lidi dopustili je křížení těchto plemen s jinými. Čistokrevný pitbul je své rodině věrný, nikdy by nezaútočil na člena své rodiny, nemá to v povaze. Tihle psi byli dřív používaní jako řezničtí psi. Museli být tvrdí, odolní, mrštní a nesměli ublížit svému páníčkovi, protože kolikrát se stalo, že pes měl v celku vážné zranění a když to nebylo natolik vážné, aby ho museli uspat tak se o něj jeho páníček musel starat. Manipulace se zraněným zvířetem může být pro člověka mnohdy nebezpečná, jelikož to zvíře se bude bát a udělá všechno proto aby přežilo, to ale v tomhle případě neplatí.

Bohužel u ostatních psů to tak není je v celku známé to že pes neublíží feně a fena neublíží psovi, ovšem když pes potká psa tak ho jde takzvaně sežrat a nebude si s ním brát servítky a to je kámen celého úrazu. Když budete někde kde pejsci můžou běhat na volno, jako je třeba psí hřiště nebo psí park, tak ano mějte svoje čtyřnohé miláčky na volno, ale když jdete někde po ulici, máte pejska na volno a on rozeběhne se k jinému psu na vodítku a vy na to řeknete ,,nebojte on nic nedělá, je hodný chce si jenom hrát“ tak o svého psa můžete přijít mrknutím oka, protože nikdy nevíte jak na něj bude reagovat ten druhý pes.

A ještě takový malý vzkaz pro všechny pejskaře, sbírejte exkrementy po svém pejskovi. Vám to zabere pár sekund a uděláte dobrý skutek pro svoje okolí.

Michaela Procházková

Foto: Pavel Míček