Doba, kdy majestátní plachetnice brázdily světová moře, je bohužel dávno pryč. Obchodní i válečné lodě, šířící slávu svých zemí po celém světě, byly ukázkou lidského umu a dovednosti. V 17. a 18. století byly velké, bohatě zdobené fregaty symbolem moci a prestiže svých panovníků. Světové oceány tak byly svědky nejen pyšné krásy, ale i zhouby, když se tyto krásky střetly v dobách válek a sporů.

Ačkoliv si to leckdo nemyslí, i tehdejší děla na černý střelný prach měla strašlivou ničivou sílu. Jen pro představu:
v roce 1588 se španělský král rozhodl potrestat vzpurnou Anglii za to, že opustila lůno katolické církve, a vyslal své loďstvo složené ze 130 lodí různých typů i stáří. Byly mezi nimi nové galeony, ale i starší karaky, karavely, hulky a další. Výprava, kterou posvětil i papež Sixtus V jako křížovou výpravu, však skončila pro Španěly katastrofou. Loďstvo, známé jako Grande y Felicísima Armada, bylo rozprášeno.

Za mnohé samozřejmě mohlo počasí, ale i anglická dělostřelba. Anglie tehdy nebyla námořní velmocí – disponovala jen několika válečnými loděmi a spoléhala na své zkušené korzáry, jako byli Drake, Hawkins, Frobisher a další. Proti španělskému loďstvu nasadili i upravená obchodní plavidla. Jednu z těchto lodí se podařilo britským archeologům nalézt na místě bitvy. Jednalo se o poměrně malou galeonu, která zřejmě podlehla dělostřelbě či jiné události. V útrobách vraku bylo nalezeno několik děl a vytvořena funkční replika jednoho z nich. Výsledky zkoušek byly překvapivé: dělová koule dosahovala dostřelu téměř dvou kilometrů a opouštěla hlaveň nadzvukovou rychlostí. Pro lepší představu – to rozhodně nebyla hračka.

Ale vraťme se zpět k méně známým typům válečných lodí. Už jsme si v našem miniseriálu představili snaubrigg a uzávěrovou fregatu. Dnes přichází na řadu huker.

Jak huker vypadal, kde se stavěl a k čemu sloužil?

Huker, někdy také psán jako hoker, byl typ lodě, který se objevil v průběhu 18. století v oblasti Severního moře a Baltu. Byl to skutečně zvláštní plavidlo. Proporce a tvar jeho trupu odpovídaly menší fregatě – a právě z ní konstrukčně vycházel. Tady ale podobnost končí.

Základem jeho konstrukce byla loď zvaná ketch, která se objevila koncem 17. století ve Francii a odtud se rozšířila do celé Evropy. Ketch byla v podstatě malá fregata, ze které byl odstraněn přední stěžeň.

Huker, stejně jako ketch, měl pouze dva stěžně – hlavní a besan. Přední stěžeň chyběl. Hlavní stěžeň byl třídílný a nesl hlavní plachtu, košovou plachtu a bramovou plachtu. K tomu byla ke stěžni připevněna vratiplachta. Besan byl dvoudílný a nesl rovněž vratiplachtu a košovou plachtu.

Zajímavostí byl velmi dlouhý dvoudílný čelen, na který se upínaly přední létavka, kosatka a přední stěhovka. Oplachtění tedy odpovídalo ketchi, ale trup svou konstrukcí připomínal fregatu.

Výzbroj hukeru byla rovněž velmi zajímavá – obvykle šlo o 10 až 12 děl střední ráže, kolem 12 liber. V některých případech byl na místě, kde by jinak stál přední stěžeň, umístěn masivní moždíř o ráži až 200 liber. V této konfiguraci se lodi říkalo bomb ketch a sloužila k pobřežní obraně i k ostřelování pozemních cílů a opevnění.

Délka trupu hukeru se pohybovala mezi 30 a 40 metry. Existovala ale i menší varianta zvaná huker-yacht, s trupem o délce kolem 20 metrů a zjednodušeným oplachtěním. Tyto menší verze již nebyly určeny k boji – buď nebyly vyzbrojeny vůbec, nebo měly jen několik otočných falkonetů. Sloužily především k obchodním účelům nebo k rybolovu.

— redakce
foto: archiv