Indiáni měli únor za měsíc hladu. I v jejich obrázkovém písmu je tak vymalovaný jako období strádání. Je to doba, kdy zima ještě často vládne sice z posledních sil, ale leckdy ne méně krutě. V přírodě i spížích dochází jídlo. Přesto jaro již je na cestě a všichni to vědí. Jen často nevědí, kdy dorazí.
A tak již naši pohanští předkové měli rituály vycházející z magické symboliky, které měly jaro přivolat. Jedním z nich je dnešní masopust.
Kořeny masopustu: Od antiky až po slovanské rituály
Masopust je tradiční český lidový zvyk spojený s obdobím předpostním, které má hluboké předkřesťanské kořeny v oslavách konce zimy a příchodu jara. Jeho původ sahá až do antického Řecka a Říma, kde se váže k slavnostem jako dionýsie, bakchanálie nebo saturnálie, oslavující bohy plodnosti, vína a obnovy přírody.
Naše masopustní zvyky vycházejí z předkřesťanských slovanských rituálů, které měly magickým způsobem zajistit úrodu, zdraví dobytka a ochranu před zlem prostřednictvím masek, průvodů a kultu mrtvých. V Česku je doložen už od 9. století v cyrilometodějském kontextu, ale prvky jako plodnostní motivy jsou starší než dva tisíce let.
S příchodem křesťanství se pohanské oslavy přetvořily do předpostního hodování mezi Vánocemi a Velikonocemi, s názvem odvozeným od „opuštění masa“ (podobně jako latinské carne vale). Na rozdíl od městského karnevalu zůstal masopust venkovským obřadem s maskami, tanci, rituály a tradiční zabíjačkou.
Čas masopustu: Kdy se slaví v roce 2026?
Masopustní období začíná tradičně den po svátku Tří králů, tedy 7. ledna, a končí na Masopustní úterý, které předchází Popeleční středě. V roce 2026 to znamená zahájení 7. ledna a ukončení 17. února, následně navazuje čtyřicetidenní půst do Bílé soboty, která připadá na 4. dubna.
Začátek je fixní díky Třem králům (6. ledna), ale konec závisí na datu Velikonoc – Masopustní úterý vždy připadá 47 dní před Popeleční středou. Vrchol oslav připadá na poslední víkend před Popeleční středou. V českých zemích, včetně Moravy, se masopustní zvyky soustřeďují zejména na konec období, i když leckde se masopust slaví po celé období.
Přestože se masopust stal na řadě míst poměrně komerční akcí, přesto se najdou místa, kde je to stále lidová veselice s tradičními maskami, kde jejich průvod jde od domu k domu. Tam čeká místní hospodář, aby masky podaroval trochou jídla a pití. Proto za tou skutečnou atmosférou masopustu musí člověk vyrazit na venkov. A jedno, zda český, nebo moravský. Jako jsme to udělali my, kdy jsme s objektivem zamířili do obce Snědovice nedaleko Štětí.
Masky a jejich symbolika: Medvěd, Strakatý i tajemná Caprda
Povězme si něco o maskách a průvodu. Masky v masopustních průvodech hrají klíčovou roli jako symboly přírody, společnosti a magických sil, které zajišťují plodnost, ochranu a očistu obce. Každá má specifickou funkci – od vedení průvodu po sbírání výpůjček a rituální interakce s diváky. Masopustní masky jako medvěd nebo Caprda mají tyto hluboké symbolické významy. Představují archetypální síly přírody a obce, které měly pomocí magie zajistit prosperitu a odvrátit zlo.
Vůdčí maskou je Strakatý nebo biřic. Ta otevírá a vede průvod. Symbolizuje autoritu, udává směr průvodu a jeho zastávky. Kominík, Turci, Ženuška, Cikánka zase sbírají dary, provádějí groteskní výstupy, parodují své role. Kominík čistí komíny, Turci straší jako historická hrozba.
Medvěd ztělesňuje sílu, vitalitu a obnovu přírody po zimě, protože toto zvíře se probouzí k životu na jaře. V průvodech ho vede medvědář na řetězu, dotek nebo tanec s ním měl přinést štěstí, zdraví a plodnost; kostým z kožešin a slámy umocňoval neohrabanou přírodní moc.
Mystická role masky Caprdy a rituální očista
Zajímavá je maska Caprdy. Její počátky tkví ve slovanských a protoindoevropských kultech, kde podobné masky (často černé, špinavé) měly magickým odvracet zlo, probouzet úrodu a symbolizovat přechod zimy k jaru prostřednictvím chaosu a zvrácenosti. Doloženy jsou od středověku v českých zemích, ovlivněné germánskými a keltskými tradicemi. Caprda se objevuje jako matka Masopusta, oděná do barevného kostýmu z textilních ústřižků, s kožešinovou kuklou na hlavě s ušima, někdy i kozími rohy a vyplazeným jazykem. Na zádech má zvoneček, který pomáhá průvodu neztratit se.
Její role je vyloženě mystická. Caprda bývá symbolicky odsouzena na smrt za obžerství a opilství, ale nakonec ožívá a pokračuje v zábavě. Je spojena s postavami jako Slaměnej a ztělesňuje prvky masopustní radosti. Tato postava souvisí s podstatou masopustu svou rituální „smrtí“, kdy v ní umírá špatné a rodí se nové a dobré. Symbolizuje tak samu podstatu postu. Jako další masky jsou karikatury společenských rolí (starosty, řemeslníků, tuláků), které představují neřesti obce jako takové. Tyto masky stmelují komunitu a očisťují ves od mentálních nečistot.
Tradice, která spojuje komunitu
Tradice masopustu byla často vlivem různých politických režimů přerušena. Přesto se ji snaží a leckdy úspěšně na spoustě míst obnovit. Společné rituály a oslavy stmelují obec. Tím nemáme na mysli jen územně správní jednotku, ale komunitu. Utužují sousedské vztahy a spojují generace.
Ve velkých městech do tohoto zvyku vstoupila komerce, ale na vesnicích je to ještě to pravé. A o to bychom neměli přijít. Vnímáte to také tak? Napište nám do redakce.
(redakce) foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy
