Dolní Polabí je část Polabské nížiny, tedy oblasti podél řeky Labe v Čechách, která se vyznačuje úrodnou půdou a příznivými klimatickými podmínkami. Je to jedna z nejkrásnějších částí naší země. Tato oblast je intenzivně zemědělsky využívaná, především pro pěstování teplomilných plodin. Je to kraj, který nepřekřikuje, nesoupeří. Dolní Polabí není velebná horská scenérie, není to divoký tok, který svírá břehy mezi skalami. Je to kraj, kde Labe zvolní, rozlije se mezi pole, lužní lesy a stará říční ramena. Tady už řeka není jen dopravní tepnou nebo geografickým fenoménem — tady je přítomná v každodenním životě. Tady Labe dýchá, šeptá, hladí.

Dolní Polabí, jako součást úrodné Polabské nížiny, patří mezi tzv. staré sídelní oblasti. Tyto oblasti byly osídleny již od neolitu díky příznivým přírodním podmínkám, jako je kvalitní půda a přístup k vodním zdrojům. Archeologické nálezy ukazují na husté osídlení v období neolitu a eneolitu, kdy se zde rozvíjela zemědělská kultura. Řeka Labe sloužila jako důležitý akulturační koridor, který umožňoval šíření technologií, zboží i kulturních vlivů.

Po období stěhování národů se Dolní Polabí stalo domovem slovanských kmenů. Archeologické důkazy naznačují, že Slované přišli do této oblasti nikoli z východu (z dnešního Polska), ale spíše z jihu, přes Čechy. Osídlení probíhalo ve dvou vlnách a bylo charakteristické budováním hradišť obklopených lesnatou krajinou. Tato sídla měla většinou několik tisíc obyvatel a hrála významnou roli v regionu až do 10.–12. století, kdy byla oblast postupně christianizována a začleněna do širších politických struktur.

Polabská nížina patří mezi nejzajímavější oblasti naší země. Geologicky byla vytvořena kombinací endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) geologických procesů, které probíhaly během různých geologických období. Klíčové procesy zahrnují například paleozoické variské vrásnění v období karbonu a permu (před 320–300 miliony lety), kdy došlo ke kolizi kontinentálních desek, což vedlo ke vzniku Českého masivu. Tento kratonizovaný celek se stal základem pro sedimentaci v mladších obdobích.

V průběhu třetihor ovlivnilo strukturu Českého masivu alpinské vrásnění, což vedlo k jeho rozlámání a vzniku zlomů. Tyto tektonické pohyby vytvořily základní reliéf Polabské nížiny.

Mezi vnější geologické procesy pak patří sedimentace v druhohorách, kdy během křídy (před 145–66 miliony lety) byla oblast zaplavena mělkým mořem, kde se usazovaly pískovce a opuky. Tyto sedimenty tvoří základní geologickou vrstvu Polabské nížiny. V mladších třetihorách (paleogén a neogén) došlo k chemickému zvětrávání usazených hornin vlivem tropického podnebí. Výsledkem byly písky a oxidy železa, které zbarvily krajinu do červena. Ve čtvrtohorách (pleistocén a holocén) hrála pak významnou roli eroze způsobená řekou Labe. Řeka v této době vyhloubila údolí, vytvořila říční terasy a ukládala sedimenty, jako jsou štěrky, písky a hlíny.

A samozřejmě nesmíme opomenout ani glaciální vlivy. Doby ledové v pleistocénu ovlivnily reliéf oblasti tím, že větry navály spraše, vznikaly pískové duny, zatímco pokračovala říční sedimentace.

Výsledné charakteristiky

Kombinace těchto procesů vedla k vytvoření rovinatého reliéfu s úrodnými půdami, které jsou typické pro Polabskou nížinu. Oblast je dnes intenzivně zemědělsky využívána díky sedimentům z říčních náplavů a spraší.

Polabská nížina je součástí České tabule, což je stabilní platforma tvořená převážně nezvrásněnými sedimenty svrchní křídy. Sedimenty zahrnují písčité i jílovité vrstvy, přičemž v některých oblastech dochází k těžbě sklářských písků a stavebního kamene.

Reliéf tvoří plošiny a nízké říční terasy s nadmořskou výškou kolem 150–300 m. Nejnižší bod se nachází při soutoku Labe s Vltavou (157 m n. m.). Oblast má rovněž významné zásoby podzemních vod vázané na sedimenty svrchní křídy a říční náplavy. Tyto zdroje jsou důležité pro zásobování vodou i zemědělství.

Díky tomu všemu je půda v Polabské nížině velmi úrodná a bohatá na živiny. Geologická stavba Polabské nížiny tak významně ovlivňuje její přírodní podmínky, hospodářské využití i ekologický význam. Proto se oblasti Dolního Polabí také říká Zahrada Čech.

Název Zahrada Čech má své historické kořeny v poetickém popisu úrodné a malebné oblasti Dolního Polabí a Poohří, zejména okolí Litoměřic. Tento název odráží dlouhodobé vnímání regionu jako jedné z nejúrodnějších a klimaticky nejpříznivějších částí Česka.

V 17. století již Bohuslav Balbín ve svých spisech z roku 1679 popsal Litoměřicko jako „ráj Čech“ díky jeho úrodnosti, zahradám, vinicím a přírodní kráse. Pojem „Zahrada Čech“ se začal hojně používat v obrozeneckém hnutí v 19. století, kdy se stal součástí literárních a vlastivědných textů. První doložené užití názvu pochází z roku 1887 ve vlastivědě litoměřického okresu. Od 20. let 20. století se název ustálil jako poetické označení úrodné oblasti kolem Litoměřic, ačkoli nemá přesně vymezené hranice. Jako „Zahrada Čech“ se označuje litoměřická část Dolního Polabí, ale také část Dolního Poohří.

V moderním kontextu je Zahrada Čech také název výstaviště v Litoměřicích, které se rozkládá na ploše 6,5 hektaru. Výstaviště slouží pro pořádání kulturních, společenských a obchodních akcí, přičemž nejznámější z nich je stejnojmenná výstava.

Ta představuje nejen kulturní tradici spojenou s výstavami a zemědělstvím, ale také podporuje regionální produkty prostřednictvím soutěží jako Regionální potravina Ústeckého kraje. Tato akce propaguje kvalitu místních výrobků a zvyšuje povědomí o zemědělských tradicích regionu.

Zahrada Čech je tedy významná jak z historického hlediska jako symbol úrodnosti české krajiny, tak i jako centrum kulturního a společenského života v současnosti.

Dolní Polabí je nejen zemědělskou oblastí, ale také regionem bohatým na kulturní památky a přírodní zajímavosti. Mezi oblíbené turistické cíle patří hrady, zámky, rozhledny, přírodní rezervace a další místa vhodná pro pěší i cyklistickou turistiku. Cykloturistické mapy této oblasti nabízejí přehled značených i neznačených tras. Vzhledem ke klidnému toku Labe, spoutaného několika jezy, je zde možnost provozování i řady vodních sportů a rekreace.

Dolní Polabí tak představuje nejen klíčovou zemědělskou oblast Česka, ale také atraktivní destinaci pro milovníky historie, přírody a aktivního odpočinku.

Popsat tento region jedním relativně krátkým textem nelze. Proto se mu budeme věnovat i nadále v dalších příspěvcích, protože toto místo za to stojí.

(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy.cz