Podle Písma několik dní po narození Ježíše Krista přišli do Betléma za novorozencem tři mudrci z východu, pravděpodobně z Persie, dnes označovaní jako tři králové. Byli to nejspíše babylonští kněží kultu Zarathustry. Jelikož tehdejší kněží byli vzděláni v mnoha vědách, byli pro své vědomosti označováni jako mágové. Znalosti astrologie díky které byli zběhlí v propočtech pohybů hvězd, mágové věděli, že nastalo naplnění proroctvím z knihy Numeri, kde Bileám předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde hvězda, nový král Izraele, syn Boha.
Původní verze evangelií se však o této události nezmiňují, což je dost s podivem, jelikož tak významná návštěva by jistě nezůstala bez zmínky. Ale je možné, že evangelisté již byli zatíženi monoteistickou náboženskou nenávistí, pro kterou je každý kdo je mimo monoteistický náboženský systém prostě ideologický nepřítel.
Poprvé se tak o těchto mužích zmiňuje až na počátku 3. století církevní spisovatel Órigenés. Královský titul je mudrcům přisouzen až v 6. století u sv. Caesaria z Arles který pravděpodobně vycházel ze 72. žalmu.
Jména Melichar, Kašpar, a Baltazar dostávají až v 7 století v lidové slovesnosti. Jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je Pierre Comestor kancléř pařížské Sorbonny ve 12. století.
Podle středověkých učenců byly dary tří mudrců alchymistického rázu, jelikož měly představovat veškerou hmotu, neboť zastupují všechna v té době známá skupenství. Vystává otázka, zda dary nemají jen určitou mystikou symboliku a nedochází díky nim ke spojení Boha s tímto světem, či jestli nešlo o završení proroctví. Nutno si uvědomit, že legenda o účelu narození Krista, jeho oběti za lidstvo se jenom v evropském kulturním prostředí objevila v určité formě celkem třikrát. Známe ji z řeckých bájí, kdy se bůh Prométheus nechal obětovat pro blaho lidí, další je zase z germánského kulturního okruhu, kdy tuto oběť vykonal bůh otec Odin. U něj je navíc podobnost s Kristem ještě větší o probodení kopím. Evropa tedy zaznamenala třikrát situaci, kdy Bůh trpěl pro blaho lidí.
Pokud jsou tři králové opravdu jen symbolika, jak napovídají různé výklady, tak by mohli představovat různá období času, či všechna období lidského života. Na scénách klanění Tří králů je totiž jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.
Ačkoliv tyto osobnosti nebyly nikdy oficiálně svatořečeny, jsou považováni za patrony poutníků a hříšníků, což opět ukazuje na esoterickou symboliku. Poutník zatížený vinami proti božímu řádu putuje k Bohu a nese mu oběti jako platbu za svou vinu, či svou vinu samotnou v podobě „hmoty“ kterou chce složit u nohou Boha, aby tak byl očištěn a jeho duch byl zbaven této zátěže a mohl v pokoji odejít ze světa hmoty.
Podle legendy byly ostatky tří králů nalezeny svatou Helenou, která je přivezla do Konstantinopole a později byly jejím synem Konstantinem darovány milánskému biskupovi Eustorgiu, rodáku z Konstantinopole. Po dobytí Milána roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou kolínský arcibiskup Rainald z Dasselu údajně převezl tyto relikvie do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců Mikuláš z Verdunu pro ně zhotovil relikviář ze vzácných materiálů. Od roku 1948 je tento relikviář umístěn v centrální gotické lodi před hlavním oltářem kolínského dómu.
Vrací se ale otázka, zda byli tito mudrci opravdu skuteční, nebo zda jde jen o mystickou symboliku spojení Boha se světem lidí, kdy Duch vstoupil do hmoty, aby se skrze ni projevil. Pokud byli skuteční, proč je evangelisté opomněli? A pokud jsou jen symboly, tak čí ostatky jsou ukryté v Kolíně na Rýnem?
U nás se tradice Tří králů projevovala a leckde ještě projevuje v podobě dětských koledníků kteří obcházejí domy a nechávají se za požehnání obdarovat drobnými dárky v podobě jídla či drobných mincí. Kdo tři krále odmítne, toho údajně stihne neštěstí. Kdo koledníky obdaruje, tomu nade dveře napíší svěcenou křídou K+M+B+ jako formuli požehnání. Je to i zkratka Christus mansionem benedicat což česky znamená Kristus ať obydlí žehná. Aby bylo jasné, že má žehnat na příslušný rok, píše se ještě letopočet. Tři křížky představují Boží trojici. Byla by škoda o tuto dávnou tradici přijít a zapomenout na její duchovní podtext. Tímto dnem totiž končí vánoční čas.
(redakce)
foto: Pixabay