Poslední paprsky slunce dopadají na poklidnou krajinu dolního Poohří. Z nedalekého hradiště se ozývají rány kladiva. To drsná tvář kováře soustředěně hledí na svou práci. Nastává večer. Strážní na ochozu kolové hradby se choulí do kožešin, jejich oči bloudí po temném obzoru, zatímco ve staveních šeptá vítr staré příběhy. Ženy si povídají okolo ohňů a sledují děti. Muži rozebírají poslední lov a nad ohněm se peče maso z úlovku. Slunce zapadne a ženy zahánějí děti domů, jelikož vědí, že s nocí přicházejí zlé bytosti. Ale doma je chrání magie. Možná i druid požehná a přitom se dívá po dětech, sleduje, které je dost vnímavé. Takové pak půjde k němu do učení…
Historie a význam lokality
Pravěké hradiště Březno u Postoloprt nebo také „Na šachtách“, ležící v okrese Louny v Ústeckém kraji a patří mezi významná archeologická naleziště v Česku. První zmínky o této lokalitě pocházejí z roku 1976, kdy byly během povrchových sběrů nalezeny první pravěké artefakty.
Archeologické nálezy dokládají osídlení lokality již v eneolitu a spadají do období kultur nálevkovitých pohárů a kulovitých amfor. Sídliště v těchto obdobích pravděpodobně nebylo ohrazeno. V době únětické kultury (17. stol. př. n. l.) bylo místo poprvé opevněno. Opevnění však minimálně z části zaniklo do období knovízské kultury, kdy byl zasypán příkop z doby bronzové. Nové opevnění zde bylo postaveno až v době halštatské kultury (8.–6. stol. př. n. l.), kdy byly vybudovány palisády a osm metrů široká hradba s vnější kamennou zdí.
Nálezy lidských kostí naznačují přítomnost pohřebiště nebo možnou antropofagii, která je pro štítarský stupeň knovízské kultury typická. Bohužel okolnosti těchto nálezů nejsou přesně známé, neboť k nim docházelo během těžby štěrkopísku.
Archeologické objevy
Archeologické výzkumy probíhaly především od 50. let 20. století a pokračovaly i v 80. letech během záchranných vykopávek, které vedli B. a J. Štauberovi z Okresního muzea v Lounech. Jejich výsledky však nebyly dosud plně zpracovány.
Během vykopávek zde byly nalezeny:
Keramika kultury nálevkovitých pohárů, kulovitých amfor, únětické a knovízské kultury
Bronzové předměty a nástroje
Tři kostrové hroby únětické kultury s kamenným obložením
Hradiště bylo opevněno příčným valem, který chránil jižní stranu. Na východním okraji ostrožny se nacházel val únětické kultury, který byl v pozdní době halštatské rozšířen a doplněn čelní kamennou zdí. Za valem byl v době bronzové vykopán příkop široký až 9 metrů a hluboký 3,4 metru, který byl později zasypán.
Západní část hradiště nebyla dosud prozkoumána, ale výzkum na severním konci ostrožny prokázal další opevněný příkop. Uvnitř hradiště byla nalezena mohutná kulturní vrstva, obsahující různé nálezy sahající od neolitu po dobu bronzovou.
Poškození lokality
Lokalita byla bohužel výrazně poškozena moderními zásahy. Nejprve stavbou železniční trati z Postoloprt do Loun, která protíná část hradiště, a později v 80. letech stavbou silnice. Přesto byl během těchto prací proveden záchranný archeologický výzkum, který odhalil další detaily o osídlení oblasti.
Současný stav a přístupnost
Dnes je hradiště volně přístupné a oblíbené mezi historiky, archeology i turisty. Návštěvníci zde mohou obdivovat dochované fragmenty opevnění a představit si, jak zde kdysi žili lidé od doby kamenné až po halštatskou kulturu.
Závěr
Hradiště Březno u Postoloprt je fascinující archeologickou lokalitou, která přinesla důležité poznatky o životě pravěkých civilizací na našem území. Díky archeologickým výzkumům bylo odhaleno mnoho zajímavých faktů o vývoji osídlení od neolitu po pozdní dobu bronzovou. Navzdory moderním zásahům se jedná o cennou historickou památku, která si zaslouží pozornost nejen odborníků, ale i široké veřejnosti.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy.cz
