Co je to vlastně ADHD? Tuhle otázku sem si kladla celý život.

Jako člověk co se s touto psychickou poruchou narodil jsem teprve do nedávna o ní prakticky nic nevěděla.

Takže co tedy to ADHD je? ADHD ( Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je neurovývojový a neurobiologický syndrom, který je charakterizován problémy s pozorností, hyperaktivitou a impulzivitou.

Příznaky ADHD se mohou lišit, ale obecně zahrnují obtíže s koncentrací a pozorností, hyperaktivitu a impulzivitu. Děti s ADHD mohou být nespokojené, neklidné, obtížné udržet pozornost na úkolech, často se přerušovat nebo mluvit bez dovolení. Dospělí mohou mít podobné obtíže, ale příznaky se mohou projevovat jinak, například jako nedostatek organizace, neschopnost dokončit úkoly nebo problémy s plánováním.

Přesné příčiny ADHD nejsou plně pochopeny, ale zdá se, že genetika hraje klíčovou roli. Další faktory, jako jsou mozkové struktury a chemické nerovnováhy, mohou také hrát roli v jeho vývoji.

ADHD je diagnostikováno na základě komplexního vyšetření lékařem, který vezme v úvahu symptomy, průběh a vyloučí jiné možné příčiny. Takže to že se vaše osoba shoduje s nějakými symptomy neznamená že touto psychickou poruchou trpíte. Samodiagnostikou a hraním si na to že trpíte jakoukoliv psychickou poruchou si nikam nepomůžete naopak můžete ublížit svému blízkému okolí.

Léčba ADHD může zahrnovat kombinaci léčby léky (nejčastěji stimulanty, jako jsou methylfenidát a amfetaminy) a psychosociální intervence, jako je kognitivně-behaviorální terapie, podpora vzdělávání a podpora rodičů. Každý případ je individuální, a tak je léčba přizpůsobena potřebám konkrétní osoby.Pokud není ADHD správně léčeno, může mít negativní dopady na vzdělávání, práci, mezilidské vztahy a celkovou kvalitu života.

Lidé s ADHD mohou těžit z různých strategií zvládání, jako jsou plánování, organizace, získávání podpory od ostatních a učení se technik, jak lépe řídit své symptomy.

ADHD může být vážným problémem, který ovlivňuje mnoho aspektů života jednotlivce. Závažnost se může lišit od mírné po závažnou a může mít různé dopady na vzdělávání, práci, mezilidské vztahy a celkovou kvalitu života. Některé z hlavních důsledků ADHD zahrnují:

Obtíže ve škole nebo práci: Nedostatek pozornosti, hyperaktivita a impulzivita mohou ztěžovat koncentraci, plnění úkolů a splňování očekávání ve škole nebo na pracovišti. To může vést k nižším akademickým výsledkům nebo problémům v práci.

Problémy v mezilidských vztazích: ADHD může ovlivnit schopnost jednotlivce udržovat zdravé a funkční vztahy s rodinou, přáteli a kolegy. Obtíže s impulzivitou nebo nesoustředěností mohou vést k frustraci a konfliktům v mezilidských interakcích.

Emoční problémy: Lidé s ADHD mohou mít vyšší riziko pro emoční problémy, jako je úzkost, deprese a nízká sebeúcta. Obtíže s pozorností a impulzivitou mohou také ztěžovat emoční regulaci.

Riziko pro další problémy: Nebezpečné chování, rizikové chování, závislost na látkách a poruchy v chování jsou některé z problémů, se kterými se lidé s neupraveným ADHD mohou setkat.

Je důležité si uvědomit, že každý jednotlivec s ADHD je jedinečný a závažnost příznaků se může lišit. S odpovídající léčbou a podporou může mnoho jednotlivců s ADHD naučit strategie, jak lépe řídit své symptomy a dosáhnout úspěchu ve škole, práci a životě obecně. Navštívení lékaře nebo odborníka na psychické zdraví může být klíčem k vhodnému řízení ADHD a minimalizaci jeho dopadů.

ADHD může být spojeno s různými psychickými problémy. Některé z nejběžnějších souvisejících psychických problémů zahrnují:

Úzkost: Lidé s ADHD mají zvýšené riziko úzkostných poruch, jako je generalizovaná úzkostná porucha, sociální úzkostná porucha nebo panická porucha. Obtíže s řízením pozornosti a impulzivitou mohou přispět k pocitům úzkosti.

Deprese: Deprese je dalším častým problémem spojeným s ADHD. Nedostatek sebedůvěry, frustrace z problémů v interakcích s ostatními a výzvy v každodenním fungování mohou zvýšit riziko vývoje deprese.

Poruchy chování: Někteří lidé s ADHD mohou mít také poruchy chování, jako je opoziční porucha opozice s provokativním nebo opozičním chováním, nebo porucha chování s mírnou agresí.

Poruchy spánku: ADHD může také ovlivnit kvalitu a kvantitu spánku. Někteří jedinci s ADHD mohou mít problémy s usínáním nebo udržením spánku, což může vést k chronickému nedostatku spánku a dalším zdravotním problémům.

Poruchy příjmu potravy: Někteří lidé s ADHD mohou mít vyšší riziko pro poruchy příjmu potravy, jako je anorexie nervosa nebo bulimie nervosa. To může být způsobeno snahou o kontrolu, úzkostí nebo impulsivními chováním.

Poruchy učení: ADHD může ztížit učení a akademické úspěchy, což může vést k nízké sebeúctě a dalším problémům v souvislosti s učením.

Je důležité si uvědomit, že ne všichni lidé s ADHD budou mít tyto problémy a že výskyt může být individuální. Správná diagnóza a vhodná léčba mohou pomoci minimalizovat riziko nebo řešit tyto související problémy. Osoby trpící ADHD by měly vyhledat lékařskou pomoc a podporu, pokud mají jakékoli psychické obtíže.

ADHD může mít podobné charakteristiky jak u dětí, tak u dospělých, ale projevuje se různě v závislosti na věku a životním prostředí jednotlivce. Zde jsou některé hlavní rozdíly mezi ADHD u dospělých a dětí:

Projevy pozornosti a hyperaktivity: U dětí jsou projevy hyperaktivity a impulsivity obvykle více zjevné. Děti s ADHD mohou být neklidné, nadměrně hlučné a obtížné udržet pozornost na úkolech. U dospělých může hyperaktivita a impulsivita být méně nápadná a mohou se projevovat spíše vnitřně, jako je například neklid myšlenek nebo pocit neustálé potřeby něco dělat.

Projevy ve škole vs. v práci: U dětí se projevy ADHD často objevují ve školním prostředí, kde mohou mít problémy s pozorností, organizací a plněním úkolů. U dospělých se projevy ADHD mohou více týkat pracovního života, kde mohou mít problémy s plánováním, organizací, udržením termínů a koncentrací na práci.

Zvládání symptomů: Děti s ADHD často potřebují podporu od rodičů, učitelů a dalších dospělých k řízení svých symptomů. U dospělých může být obtížnější rozpoznat ADHD a mohou vyžadovat vlastní úsilí a podporu v řízení svých symptomů.

Komorbidní poruchy: U dětí i dospělých s ADHD mohou být často přítomny komorbidní poruchy, jako je úzkost, deprese, poruchy chování nebo poruchy učení. U dospělých může být diagnostika a léčba komorbidních poruch složitější kvůli většímu počtu životních oblastí, které mohou být ovlivněny.

Zpětný pohled: U dospělých může být častější zpětný pohled na jejich dětství a předchozí chování, což může pomoci lékaři s diagnostikou ADHD. Někteří dospělí s ADHD mohou získat diagnózu až v dospělosti, když si uvědomí, že jejich obtíže přetrvávají i po dětství.

Je důležité si uvědomit, že i když mohou existovat rozdíly mezi ADHD u dětí a u dospělých, základní charakteristiky této poruchy zůstávají podobné. Důležité je poskytnout jednotlivcům s ADHD vhodnou podporu a léčbu bez ohledu na věk.

Autor: Michaela Procházková

Foto: Internet