Léto je za námi a s ním i podzimní rovnodennost. Země na své pouti okolo Slunce se pomalu blíží k bodu, kterému naši předkové říkali Samain, což je mezidobí mezi podzimní rovnodenností a zimním slunovratem. Podzim v tu chvíli vrcholí s ním i podzimní obloha. Večer již nad východem dominují podzimní souhvězdí, z nichž je nejvýraznější Pegas s Andromedou, která tvoří tomuto nebeskému koni zadní nohu.
Během noci budou tato dvě souhvězdí vládnout. A s nimi Perseus, Cassiopea a Cefeus. Kdo zná trochu řecké báje, či viděl film Perseus, ví co tato souhvězdí k sobě poutá. Je zde i několik zajímavostí pro oko.
První je, že v souhvězdí Andromedy je i ona skála, ke které je tato princezna připoutaná řetězem. Tuto skálu představuje velká mlhovina Andromedy označovaná jako M31 nebo také NGC 224. Ve skutečnosti to není mlhovina, ale velká spirálová galaxie, podobná té naší. Je do nás vzdálena cca 2,3 milionu světelného roku, to znamená, že ta jak ji vidíme dnes, vypadala před 2,3 milionu lety. I ona je, jako naše galaxie, doprovázena několika menšími satelitními galaxiemi.
Na Andromedu navazuje souhvězdí Perseus. Toto výrazné souhvězdí leží na severovýchodě a dominovat obloze bude až koncem podzimu. I v něm jsou zajímavé věci. Ta první je dvojitá otevřená hvězdokupa Chí a H Persei. Obě složky hvězdokupy, označené v katalozích NGC 869 (h Persei) a NGC 884 (Chí Persei), jsou viditelné pouhým okem a k jejich pozorování je dobrý dalekohled s menším zvětšením ale velkým zorným polem, kdy budeme moci obdivovat jejich krásu.
Další zajímavost je v hlavě Medusy, kterou Perseus drží v ruce. Je jí hvězd Algol. Velmi jasná hvězda, který mění svůj jas, jelikož je to hvězda proměnná. Pro tuto vlastnost, jí někdejší astronomové říkali ďáblova hvězda.
Jak bude podzim postupovat nad západem nám budou mizet souhvězdí letní oblohy a nad východem zase bude nastupovat ke své vládě Zima se svými souhvězdími jako je Orion, Velký pes a další. Ostatně první posel zimních hvězd je nad obzorem již teď. Jsou to otevřená hvězdokupa Plejády zvaná M45, která je velmi dobře vidět pouhým okem a malý dalekohled ji ukáže v celé její kráse.
Podzimní, stejně jako jarní obloha patří k těch chudším na hvězdy. Je to dáno tím, že v tyto dvě roční období se díváme ven z galaktického disku, proto můžeme pozorovat mimogalaktické objekty a útvary v našem galaktickém halo. Ovšem tyto objekty lze pozorovat pouze na hvězdárnách, kde k tomu mají potřebné dalekohledy a podají odborný výklad, aby měl člověk představu, co vlastně vidí.
Z viditelných planet bude podzimu dominovat Saturn, Jupiter a Mars. Saturn se nyní nachází v souhvězdí Vodnáře. Ovšem na to, abychom mohli obdivovat krásu jeho prstenců potřebujeme jeho spatření potřebujeme silnější dalekohled, proto je dobré navštívit nejbližší hvězdárnu.
Jak bude noc postupovat, po půlnoci se budou nad východním obzorem objevovat zimní souhvězdí, která postupně převezmou vládu. V souhvězdí Býka se večer objeví i král Sluneční soustavy – Jupiter. I u něj máme co obdivovat, ale rovněž je dobré k tomu mít silnější dalekohled. Ten nám ukáže nejen jeho pověstné pásy, čtyři galileovské měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto, ale, pokud budeme mít štěstí, tak i pověstnou rudou skvrnu, což je obrovská bouře, která zuří v Jupiterově atmosféře a byla pozorována již před staletími. Další výrazná planeta bude Mars, který je nyní v souhvězdí Blíženců. Pokud budeme mít štěstí na počasí, mohli bychom vidět kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která by mohla dosáhnout jasnosti až 0 mag.
19. října Měsíc bude procházet okrajem Plejád, což bude docela hezká podívaná. Bude v tu dobu ale dva dny po úplňku, takže přesvítí vše, co není dostatečně jasné.
V listopadu se také vrátí na večerní oblohu Venuše, která se z Jitřenky tak stane Večernicí.
Vše má svůj čas a podléhá koloběhu roku. Obloha není výjimkou. Jak se noc prodlužuje, tak se nad ránem začínají objevovat již jako předzvěst budoucího jara jarní souhvězdí.
(redakce)
foto: archiv
