Astronomické okénko – jarní noční obloha

Již máme po jarní rovnodennosti a to znamená, že na obloze již panují jarní souhvězdí. Pokud se vypravíme v těchto dnech, kdy nám počasí mimořádně přeje, někam do přírody kde budeme mít ničím nerušený výhled na oblohu, uvidíme pár krásných věcí.

Zvečera, když zapadne slunce tak na západním obzoru spatříme dvě z planet sluneční soustavy. Je jím docela nenápadný Merkur a celkem výrazný Jupiter. Pokud budeme mít nějaký lepší dalekohled na stativu, můžeme si obě planety prohlédnout. U Merkuru si jistě všimneme že není vidět celý. Je to tím, že stejně jako Venuše má své fáze, podobně jako náš Měsíc. Je to tím, že tyto vnitřní planety jsou blíže ke Slunci než my, tudíž je nikdy nemůžeme vidět v úplňku. V této fázi jsou totiž pro náš zrak schované za Sluncem. Vzhledem k tomu, že jsou ke Slunci blíže než my, jsou také v podstatě pořád na denní obloze. Můžeme je tedy pozorovat buď brzy ráno, nebo večer, ale nikdy ne v noci.

Což neplatí u Jupitera, který je zase dále od Slunce než my, proto jej můžeme vidět v noci, ale zase u něj nemůžeme vidět ony fáze, jako u planet vnitřních.

Pokud zaměříme dalekohled na tuto planetu, uvidíme jeho největší oběžnice které se jmenují Io, Europa, Ganymedes a Callisto. Ganymedes je také největší měsíc ve Sluneční soustavě, se svým průměrem 5268,2 km je zároveň i větší než planeta Merkur, která měří pouze 4879,5 km.

Obě tyto planety jsou teď mezi zapadajícími zimními souhvězdími.

Okolo deváté večer již obloze kralují typicky jarní souhvězdí. Mezi nejvýraznější patří Lev (Leo), Panna (Virgo) a Pastevec (Bootes). Jejich hlavní hvězdy Regulus, Spica a Arcturus tvoří tzv. Jarní trojúhelník.

Pokud počkáme do pozdních večerních hodin, tak si můžeme podívat na několik souhvězdí. Mezi Velkou Medvědicí (Velký vůz) a Lvem je souhvězdí Malý lev (Leo minor).Pod Lvem se nacházejí malá souhvězdí Sextant a Pohár (Crater) a velké souhvězdí Hydra. Mezi Lvem a Pastevcem je souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a pod ojem Velkého vozu jsou zase Honící psi (Canis venatici).

Po půlnoci na východě se začnou objevovat již souhvězdí letní. Ovšem nad jižní obzor vystoupí mohutná hvězda Antares v souhvězdí Štíra (Scorpius) a s ním i souhvězdí Váhy (Libra).

Na jaře je obloha poměrně chudá na hvězdy a je to dáno tím, že se díváme ven z galaktického disku. Poznáme to podle toho, že Mléčná dráha se nám nevine nad hlavou, ale jde jaksi mimo. Mléčná dráha je totiž na letní obloze, kdy se díváme ke středu naší Galaxie, a na obloze zimní kdy se zase díváme ven, ale v rovině galaktického disku. Na jaře a na podzim se díváme mimo disk do otevřeného Vesmíru .Otvírá se nám tím okno do dalekého Vesmíru, proto v souhvězdích Panna a Vlasy Bereniky můžeme vidět mnoho cizích galaxií. Ale to je již záležitost velkých dalekohledů.

Zmiňovali jsme hvězdu Antares ve Štíru. Tento veleobr známý také jako α Scorpii, představuje nejzářivější hvězdu v souhvězdí Štíra a patří mezi šestnáct nejjasnějších hvězd na našem nočním nebi. Tento červený veleobr, doprovázený menším a horkým společníkem Antares B, tvoří fascinující dvojhvězdu. S hmotností dosahující 20krát hmotnosti Slunce a průměrem, který 755krát překračuje sluneční, by se jeho rozlehlost ve středu naší sluneční soustavy rozprostírala až do oblasti mezi Marsem a Jupiterem. Jeho svítivost je přibližně 11 000krát větší než u Slunce, což Antares činí možným kandidátem na supernovu typu II.

Poloha Antara je pouhých 5° od roviny ekliptiky, což mu umožňuje být občasně zakryt Měsícem či planetami. Společně s Aldebaranem, Regulem a Fomalhautem se Antares řadí mezi Královské hvězdy Persie, což jsou čtyři nejjasnější hvězdy poblíž ekliptiky. Při pozorování pouhým okem zaujme Antares svým výrazným načervenalým nádechem. Tento červený veleobr, spektrálního typu M2Iab, je jednou z největších a nejzářivějších hvězd viditelných z naší planety. Antares, jenž je proměnnou hvězdou s pomalými a nepravidelnými změnami jasu, vykazuje průměrnou hvězdnou velikost +1,09. Jako dominantní člen podskupiny horního Štíra v rámci OB asociace Scorpius-Centaurus, která sdružuje tisíce hvězd s průměrným stářím 11 milionů let ve vzdálenosti zhruba 145 parseků (470 světelných let), představuje Antares vrcholné dílo kosmické krásy a záhad.

(redakce)

foto: Stellarium

Vero eos et accusamus et iusto odio dignissimos ducimus qui blanditiis praesentium voluptatum deleniti atque corrupti quos dolores et quas molestias excepturi sint occaecati cupiditate non provident
Lexie Ayers
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur.

The most complete solution for web publishing

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur.
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.

Sdílet tento příspěvek:

Podobné články