Magie. Už jen toto slovo je synonymum pro tajemství a mystérium. Magie je jedno z nejstarších témat, které zajímají lidstvo již od pradávných dob. Magie byla spojována s mystériem a nadpřirozenem, což vytvářelo pocit tajemna a neznáma. Mnoho starověkých kultur, jako například starověký Egypt, Řecko a Řím, mělo své vlastní praktiky magie, které byly často spojeny s náboženstvím a rituály. Magie se využívala k léčení, přivolání deště, úrody a mnoha dalším účelům.

Magie v tradičním smyslu slova není v dnešní době tolik praktikována jako v minulosti, nicméně stále zůstává fascinujícím tématem a někteří lidé se jí věnují jakožto součásti svých náboženských praktik. Magie může být vnímána jako způsob, jak překonat hranice přirozeného světa a dosáhnout poznání a síly, které by jinak nebyly dosažitelné. Mnoho lidí věří, že magie funguje na principu energie a síly vůle. Věří, že magické praktiky, jako jsou zaklínání a kouzlení, mohou ovlivnit energie v přírodě a ovlivnit události. Tyto praktiky jsou často spojovány s symboly a rituály, které mají udržet magickou energii v určitém stavu a usnadnit tak dosažení požadovaného cíle.

Magie se často také spojuje s okultismem a esoterikou. Tyto oblasti se věnují studiu a porozumění nadpřirozenému a okultnímu světu, včetně magie a jejích praktik. Tito lidé se snaží objevit skryté síly a poznatky, které by mohli ovlivnit svět kolem nás.

V současné době se magie objevuje v populární kultuře a umění, včetně filmů, knih a hudby. Lidé stále fascinuje tajemno a neznámé, což je možná jeden z důvodů, proč se magie stále udržuje jako téma zájmu.

O magii se dá říct, že se jedná o vědní obor, který se zabývá skrytými zákonitostmi. Ostatně svého času se veškeré vědní znalosti považovaly za magii. Mágové a kněží různých božstev oplývali nejen vysokou inteligencí, ale také nedozírnými znalostmi matematiky, fyziky a dalších vědních disciplín. Jen tak mohli tito lidé položit základy astronomie, kdy spočítali pohyby planet a hvězd, do astrologických předpovědí. Jejich výpočty, které tito mudrcové prováděli z hlavy, jsou stejně přesné, jako ty dnešní prováděné počítači. Zvláštní, že?

My dnes magii považujeme za pavědu a její vyznavače za blázny, či jinak duševně narušené jedince. Je to dané tím, že západní věda velmi sebestředně stanovila, že vše již objevila a co nejde dostupnými metodami zdokumentovat, to prostě neexistuje. Bohužel jsme se tak ale připravili o velký pramen poznání a přestali chápat řadu souvislostí, které byly třeba pro naše předky samozřejmostí. A nejde o nějaké pověry.

Magie byla součástí životů našich dávných předků, ať už keltských, či germánských nebo slovanských. Obrazce, nápisy, názvy míst v sobě skrývaly utajenou symboliku, která, pokud ji pochopíme, tak ukazovala či i dnes ukazuje na pravý význam dané věci. A to platilo před tisíciletími, stejně jako dnes. Magických souvislostí znalý člověk třeba věděl, že duchy živlů je dobré mít přátelsky nakloněné, aby prospívali. Takto duchovně vyzrálý člověk věděl, že pokud bude ctít Matku Zemi, bude mít co jíst. A pokud žije v symbióze s ní, nemá se čeho bát. My už s ní v symbióze nežijeme a následky vidíme ve zprávách na různých televizních kanálech.

Magie je přitom všude kolem nás, ačkoliv my si to již nepřipouštíme. Tedy, abychom byli přesnější, většinová společnost si to nepřipouští. A přitom stačí se jen dívat.

Abychom si uvedli pár příkladů, je nutné, pro lepší pochopení si povědět o pár principech. Asi každý slyšel o magii černé a bílé. Bílá je ta, která pomáhá a černá je ta co škodí. Ono to sice není tak jednoduché, ale v základu to chápeme asi takhle. Ve své podstatě magie není ani bílá a ani černá. Různé náboženské systémy (například křesťanství) magii odsuzují jako takovou a jejich představitelé o ní prohlašují, že se jedná o dílo ďáblovo.

Už jsme řekli, že magie je věda a její poznatky může buď využít, nebo zneužít. Sekera také není dobrá ani zlá. Přesto s ní můžeme naštípat dřevo, nebo někomu rozseknout hlavu. Je to jen o přístupu. Z těchto důvodů byla magie jen pro vyvolené, kteří byli nejen schopni psychicky ustát poznání a komunikaci s vyššími duchovními bytostmi, ale hlavně unést morální tíhu nabytých znalostí. Ne pokaždé to leckdo unesl. Magická praxe je totiž o průchodu energie. Při správném průchodu vzniká harmonie, při nesprávném disharmonie. Harmonie je požehnání, disharmonie prokletí. Dávný člověk poznal podle znaků v okolní přírodě, jestli zde panuje harmonie, tudíž je to místo bezpečné, nebo disharmonie a pak je dobré se zde mít na pozoru a raději odejít.

Tím se pomalu dostáváme k symbolice.

Principem magické komunikace je obraz. Duchovní bytosti s námi komunikují skrze obrazy. Telepatie je založená na obrazech a vjemech a každý obraz má svou symboliku. Až půjdete někdy po ulici, tak se rozhlédnětě kolem sebe. Uvidíte loga firem. Ty velké společnosti si loga nechávají často vytvořit lidmi, kteří o magické symbolice vědí hodně. Proto jsou v nich skryté významy, které ale vědomé oko povedou a leckdy osobu znalou i varují.

Dejme slovo našemu konzultantovi Jindřichovi Kunešovi, kterého naši čtenáři znají jako mystika a i doktora psychologie.

„O magii by se dalo povídat celé hodiny a stejně bychom se jí jen letmo dotkli. Je to nauka opředená tajemnem a svým ctitelům otevírá netušené obzory. Ale také velmi zavazuje. Již jste zde zmiňovali, že ej magie všude kolem nás. Máte pravdu, ale bohužel ji již mnoho lidí nevnímá. Je to dané životním stylem, materialismem a vnitřní nadutostí. Jinak se to vlastně ani nedá nazvat, i když to není myšleno zle. Ta nadutost spočívá ve spěchu, do kterého jsme tlačeni a arogancí vyplývající z nepochopení přírodního systému, který se ale dotýká každého z nás. Spěcháme a tak zašlápneme šneka, který zrovna vyrazil na cestu přes chodník. Ještě nadáváme, že jsme si o mrtvolku tohoto tvora umazali botu. Ale že jsme úplně zbytečně vzali život tvorovi, který vnímá svět jinak než my, nám ani nepřijde. Nebo odkopneme kámen, který se nám připletl pod nohy. No a co? Je to přeci jen kámen. Neživá věc. A koho napadne, že ten oblázek je třeba také živý, jen jeho životní pochody plynou v úplně jiných časových jednotkách než ty naše. Klidně vypustíme z úst kletbu na někoho, kdo nám v tu chvíli vadí v cestě, ačkoliv toho člověka vůbec neznáme. Do cesty se nám připlete stará babička, která již sotva chodí. A my, jelikož kvůli ní musíme přibrzdit svůj spěch, jí, nebo na její adresu řekněme ať chcípne, a tak podobně. Jenže…

Magik tyto věci zná a bere je úplně jinak, než běžná populace. Magik ví, že náš svět má své zrcadlo a to svět astrální. Na počátku bylo Slovo, píše se v Bibli. Slovem se tvoří realita. Slovo je pojem, který se napíše do astrálního světa a tam se zhmotňuje. Navíc když je podpořeno emocí. Zlostná emoce je průraznější než ta dobrá. Řekli jsme vztekle ať ta babička chcípne. V astrálním světě jsme vytvořili situaci, ve které se to stalo. A taková situace se začne propisovat do světa našeho. Ano, jednotlivci to trvá dlouho, než docílí něčeho takového. Proto vznikaly skupiny okolo osob znalých magických principů a ty vedly rituály, díky kterým byl usměrněn tok mentální energie členů těchto skupin. Ta byla tak daleko důraznější a propisování do našehho světa bylo tak daleko rychlejší a účinnější. Na tomhle byly a jsou založeny všechny magické spolky a setkání. Vyspělý magik dokáže dát své myšlence velký náboj, ale je to výsledek mnoha let tvrdé práce na sobě samém. Když se pak sejde několik takových lidí, kteří se na něčem dohodnou a uspořádají rituál, tak to je pak síla.

A nebo jsou tací, co na svém nitru moc nepracovali. Ti si často vytvářejí ty skupiny které pak vedou a jejich energii zneužívají.

Pokud někdo neví o čem mluvím, tak naprosto ukázkový příklad tohoto principu je Adolf Hitler. Jeho plamenný projev plný emocí, gesta, řev a vzbuzování základních silných emocí vedlo k tomu, že na feldherrnhalle řvaly desetitisíce Němců jak smyslů zbavení jednotně své Sieg Heil a měli zvednutou pravici směrem k Vůdci. A Vůdce tuto usměrněnou jednotnou energii přijímal… K čemu to vše vedlo už víme. Celé hnutí nacistů stálo na magii a mystice. Na zneužité magii.“

Lidé znalí magie si jsou vědomi síly slova a myšlenek. Už jsme říkali, že magie je všude okolo nás, jen my ji už nevnímáme. Musíme tato slova trochu poopravit. Přírodní zákonitosti o který magie učí jsou všude okolo nás, jen my jsme si ve své nadutosti řekli, že tyto zákonitosti neexistují. Přestože dějiny nám ukazují, kam to vede, když se tato síla zneužije. Ať ve velkém, nebo v malém. Zkusme se trochu zastavit a uvědomit si sílu Země kolem nás. Ráno pozdravit Slunce a třeba se dívat pod nohy na co šlapeme. A šetřit zlými slovy a myšlenkami. Ono to „chcípni“ vyslané ve vzteku na tu babičku, nebo i někoho koho vlastně máme rádi, se nám může vyplnit. A pak budeme po čase přemýšlet, jak je možné, že nám třeba zemřel kamarád, nebo i partner. No, třeba ho pomalu zabila zrovna ta zlá myšlenka, která se po čase propsala do našeho světa. A kdo je pak na vině?

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – Tvoje příběhy