Dolní Polabí: Staré sídelní území

Staré sídelní území je pojem v archeologii a historické geografii k označení oblastí, které byly trvale osídleny od pravěku až do raného středověku. Tyto oblasti se nacházejí v dnešní České republice a jsou charakteristické úrodnými nížinami, které umožňovaly zemědělskou činnost.

V Čechách se jedná o úrodné nížiny kolem Labe, dolní Vltavy, střední a dolní Ohře a kolem dolní Jizery a Bíliny. Na Moravě zahrnuje jihomoravské úvaly a nivy střední a západní Moravy. V českém Slezsku se jedná o území na levobřeží řeky Opavy, včetně Opavska a Hlučínska. Tyto oblasti byly osídleny pravěkými zemědělskými kulturami a během raného středověku. Osídlení bylo soustředěno do níže položených oblastí, které byly pro zemědělství, zatímco vyšší polohy byly zalesněné nebo pokryté pahorkatinami a horami

Staré sídelní území je úzce spojeno s pojmem kmenové oblasti, který poprvé použil geograf Jaromír Korčák. Tyto oblasti jsou považovány za genetické jádro osídlení, odkud se osídlení rozšířilo do dalších částí území.

Od 11. a 12. století se vlivem vnitřní kolonizace začalo osídlení rozšiřovat za hranice starého sídelního území. Tento proces zahrnoval systematické klučení lesů. V 13. a 14. století došlo k velké kolonizaci, která se během osídlení rozšířila do dalších zbývajících oblastí Čech a Moravy. Tento proces vedl ke vzniku nových sídelních struktur a změn v kulturní krajině.

Staré sídelní území v Čechách zahrnovalo především nejúrodnější a nejpříznivější nížiny, které byly osídleny již od pravěku a zůstaly středem osídlení iv raném středověku. Konkrétně šlo o tyto oblasti:

  • Polabská nížina – území kolem středního a dolního toku Labe, tedy například okolí Hradce Králové, Pardubic, Kolína, Mělníka a Litoměřic.

  • Dolní Povltaví – oblast dolního toku Vltavy, zejména pod ústím Berounky.

  • Střední a dolní Ohře – úrodné oblasti v okolí měst jako Žatec, Louny, Most a Chomutov.

  • Dolní Jizera a Bílina – nížiny v okolí těchto řek, například v oblasti Mladé Boleslavi a Teplic.

Tyto oblasti byly charakteristické příznivými podmínkami, vyšší průměrnou klimatickou změnou a úrodnou půdou, což umožňovalo rozvoj a osídlení. Většina ostatních částí Čech, zejména pohraniční hory, Českomoravská vrchovina a vyšší polohy jižních Čech, byla dlouho zalesněná a osídlena až později, během středověké kolonizace.

Litoměřicko patří k archeologicky nejbohatším oblastem Čech. Díky příznivým přírodním podmínkám zde bylo husté osídlení už od pravěku, což dokládá množství významných sídlišť a nálezů z různých období pravěku i raného středověku.
Nedaleko Lovosic bylo odkryto rozsáhlé pravěké pohřebiště a sídlištní objekty. Archeologové zde nalezli přes 300 objektů, včetně bohatě vybavených hrobů s unikátními šperky, například perleťovými a jantarovými korálky. Tyto nálezy potvrzují, že oblast byla součástí tzv. jantarové stezky, významné obchodní cesty spojující sever a jih Evropy.

Litoměřice Dómský pahorek a okolí samotných Litoměřic byly osídleny již v neolitu. Významné sídliště se nacházelo na Dómském pahorku, kde později vzniklo přemyslovské hradiště. V okolí jádra města se vytvořila rozsáhlá sídelní aglomerace, která zahrnovala asi dvacet osad (např. Zásada, Rybáře, Dubina, Božka) 6 9 . Archeologické nálezy zde dokládají kontinuální osídlení od neolitu přes dobu bronzovou až po raný středověk.

Libochovice
U Libochovic bylo objeveno sídliště únětické kultury (doba bronzová). Nálezy zahrnují keramiku a další artefakty, které dokládají význam této lokality v pravěku.

Podsedice
V Podsedicích archeologové odkryli bohatě vybavené hroby kultury se šňůrovou keramikou, což svědčí o významném osídlení v eneolitu.

Neolitická sídliště
Litoměřicko je jednou z nejvýznamnějších oblastí českého neolitu. Byla zde nalezena sídliště kultura s lineární a vypíchanou keramikou, která patří k nejstarším dokladům zemědělského osídlení v Čechách.

S pravěkem Litoměřicka je spojeno několik významných archeologických kultur, které zde zanechaly četné stopy v podobě sídlišť, pohřebišť a nálezů.

Například Kultura lineární keramiky, která patří k nejstarším zemědělským kulturám na našem území (neolit, cca 5500–4900 př. nl). Je charakteristická dlouhými domy a keramikou zdobenou rytými liniemi.

Kultura vypíchané keramiky navazuje na předchozí a je typickou keramikou zdobenou vpichy (neolit, cca 5000–4400 př. nl)

Kultura nálevkovitých pohárů je eneolitická kultura (cca 4000–3400 př. nl), známá svými charakteristickými nádobami s nálevkovitým okrajem.

Kultura zvoncovitých pohárů. Pozdní eneolit (cca 2800–2300 př. nl), rozšířená po celé Evropě, typická zvoncovitými poháry a pohřbíváním pod mohylami.

Únětická kultura je významná kultura starší doby bronzové (cca 2300–1600 př. nl), známá rozsáhlými pohřebišti a bohatými nálezy bronzových předmětů.

Germánské osídlení je doloženo zejména v období pozdní doby římské a v době stěhování národů, tedy přibližně od 2. do 6. století našeho letopočtu například nálezy žárových hrobů a sídlištními objekty, jako jsou polozemnice a nadzemní kůlové stavby. Nálezy z této oblasti zahrnují keramiku, železářské výrobky a římské importy, což svědčí o kontaktech s římským světem a o rozvinuté řemeslné výrobě. Germánské osídlení bylo v této oblasti poměrně husté, což potvrzují četné archeologické nálezy a pohřebiště.

V této době se na území Čech včetně Litoměřicka pohybovaly různé germánské kmeny, zejména Markomani a Kvádové, později také Langobardi a další skupiny. Tyto kmeny se často mísily s původním keltským obyvatelstvem a vytvářely pestrou kulturní směs, což je patrné z rozdílného vybavení hrobů a sídlišť. Germánské osídlení na Litoměřicku zaniká v průběhu 6. století, kdy je postupně vytlačováno přicházejícími Slovany. Proces přechodu mezi germánským a slovanským osídlením byl pozvolný a v některých oblastech mohlo docházet ke krátkodobému soužití obou etnik.

Výsledky archeologických výzkumů jsou prezentovány například v expozicích Oblastního muzeu v Litoměřicích, kde jsou vystaveny typické artefakty z doby římské a stěhování národů. Přesné určení kmenové příslušnosti a každodenního života Germánů na Litoměřicku je však vzhledem k omezenému množství archeologických pramenů stále předmětem bádání.

Slovanské osídlení
V raném středověku (od 6. století n.l.) zde vznikala slovanská sídliště, která navazovala na keltská a germánská osídlení regionu.

Tyto kultury dokládají, že Litoměřicko bylo v pravěku a starověku hustě a dlouhodobě osídleno, a to od neolitu až po raný středověk.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy.cz

 

Vero eos et accusamus et iusto odio dignissimos ducimus qui blanditiis praesentium voluptatum deleniti atque corrupti quos dolores et quas molestias excepturi sint occaecati cupiditate non provident
Lexie Ayers
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur.

The most complete solution for web publishing

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur.
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit, sed do eiusmod tempor incididunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquip ex ea commodo consequat. Duis aute irure dolor in reprehenderit in voluptate velit esse cillum dolore eu fugiat nulla pariatur. Excepteur sint occaecat cupidatat non proident, sunt in culpa qui officia deserunt mollit anim id est laborum.
Podobné články