21. červen roku 1621 mohl být velmi krásný den. Jenže nebyl. Toho dne se uskutečnila pomsta v podobě staroměstské exekuce. Hromadné popravy 27 českých pánů, rytířů a měšťanů. Staroměstský kat Jan Mydlář toho dne musel popravit i svého přítele a v podstatě i kolegu lékaře, jelikož tento kat měl medicínské vzdělání.

Jméno popraveného znělo: Jan Jesenský.

Profesor Jan Jesenský se narodil 27. prosince 1566 ve Vratislavi do rodiny uherského šlechtice Baltazara Jesenského z Turce .

Rodinné zázemí a vzdělání

Jan Jesenský pocházel z uherské šlechtické rodiny Jesenských, která byla původem z Turce (dnešní Slovensko). Narodil se v polském Vratislavi, kde jeho rodina nalezla nový domov. Již od mládí se ukazovalo, že Jan zdědil intelektuální talent i ctižádost. Po základním vzdělání v německých a polských školách odešel studovat filozofii a medicínu do Wittenbergu a později do italské Padovy. Doktorát z medicíny obhájil roku 1591 svou prací

O onemocnění žluči při třídenní zimnici

Téhož roku získal i doktorát z filozofie za spis

O nároku lidu na odpor proti tyranům. Tento spis byl posléze takovým duchovním dílem povstání českých stavů z roku 1618.

Stejně jako dnes platilo, že se člověk neměl protivit vládním názorům a náboženství. Proto jakožto nekatolík nemohl získat doktorát přímo od Padovské univerzity, avšak na doporučení profesorů byl prohlášen doktorem filozofie a medicíny v Praze císařským velkoalmužníkem Jacobem Chimarraem. Studium v Padově mělo na jeho myšlení a profesní směr zásadní vliv. Padova byla tehdy jedním z předních medicínských center Evropy a Jesenius zde načerpal znalosti, které byly pro medicínu přelomové.

Po studiích se vrátil do rodné Vratislavi, ale posléze působil jako osobní lékař u saského kurfiřta v Drážďanech. O tři roky později se stal nakonec i profesorem chirurgie a anatomie. Tuto vědeckou hodnost získal opět ve Wittenbergu.

Za svého působení na této univerzitě pozvedl její úroveň Napsal zde řadu svých prvních děl a inicioval i vznik cenných disertačních prací. Jessenius byl velmi ctižádostivý a kromě filozofie a lékařství se zajímal i o o jiné aspekty života, včetně literatury.. V době svého působení ve Wittenbergu se oženil s Marií Felsovou, sestrou svého přítele z lipských studií. Několik měsíců zde pak hostil císařského astronoma Tycha Brahe de Knudstrupa, který se stal jeho dobrým přítelem.

Průkopník veřejných pitev

Jedním z nejvýznamnějších přínosů Jana Jesenského do dějin evropské vědy byla první veřejná pitva v českých zemích. Ta proběhla v Praze v červnu roku 1600. Pitva byla provedena na těle popraveného muže a měla velký význam jak z lékařského, tak společenského hlediska. Jessenius během ní veřejně přednášel o lidském těle a jeho funkcích, čímž zpopularizoval vědecký přístup k medicíně. Tato událost přitáhla pozornost celé vědecké i laické veřejnosti a stala se symbolem pokroku v medicíně. A jeho spolupracovníkem na této pitvě měl být právě Jan Mydlář.

Rektor Univerzity Karlovy a politická angažovanost

Jan Jesenský nebyl jen lékařem, ale také významnou osobností politického a akademického života. V roce 1617 byl zvolen rektorem Univerzity Karlovy, kde se zasazoval o modernizaci výuky a podporoval reformaci. Patřil k zastáncům a účastníkům stavovského povstání a otevřeně se postavil proti násilné katolizaci, která navíc odporovala platným zákonům (Rudolfův Majestát).

Rok 1618 se stal přelomovým v české historii. Jan Jesenský byl přítomen na stavovském sněmu, který rozhodl o Pražské defenestraci. Tato událost, kdy byli místodržící vyhozeni z oken Pražského hradu, byla počátkem stavovského povstání a následně třicetileté války. Jessenius byl jedním z hlavních řečníků, kteří se postavili za práva české šlechty a za náboženskou svobodu. Stal se též diplomatem a domlouval spojenectví stavovských povstalců s Uhry a jednal i s tureckým vyslancem.

Tragický osud

Po porážce stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře (1620) byl Jan Jesenský jako jeden z vůdců českého odboje zatčen a odsouzen k smrti. Dne 21. června 1621 byl popraven na Staroměstském náměstí během masové exekuce 27 českých pánů. Jeho poprava byla snad nejkrutější. Nejprve mu byl vyříznut jazyk jako trest za rétoriku a diplomacii, poté byl sťat. Nakonec bylo jeho tělo lámáno a vpleteno do kola. Hlava pak vystavena s ostatními v koši po dobu deseti let.

Odkaz Jana Jesenského

Jan Jesenský zůstává v českých dějinách symbolem odvahy, vědeckého pokroku a boje za svobodu. Jeho přínos pro medicínu a vzdělanost je nepopiratelný. Byl jednou z nejvýraznějších osobností své doby a jeho tragický osud nám připomíná, jak těžce je vykupována svoboda slova a myšlení.

(redakce)

foto: wikipedia