Na pátek se těší asi každý kdo je zapojen v týdenním pracovním procesu. Je to den kdy začíná víkend, kdy se po návratu z práce balíme a vyjíždíme na výlety, nebo prostě relaxujeme, čí jdeme za kulturou. Ale pokud tento den vyjde na třináctý den v měsíci, máme se na pozoru. To je totiž prý nešťastný den. Ale skutečně?
Proč vlastně takový pátek má být nešťastný? Musíme trochu zabrousit do historie. Jeden z důvodů údajně je, že v pátek ukřižovali Krista. U stolu při poslední večeři zase sedělo třináct apoštolů a třináctka je v kabalistické numerologii považována za nešťastné číslo. V hebrejské abecedě je třinácté písmeno M, počáteční písmeno slova Mavet což znamená smrt.
Jako druhý důvod má být to, že 13. října 1307 v pátek začalo zatýkání rytířů templářského řádu.
Tento den je prostě zasvěcen ďáblu a tudíž všemu zlému, co nás může potkat. Alespoň tak je to v křesťanské kultuře.
Psychologické aspekty pověry o pátku 13. jsou velmi zajímavé a ukazují, jak může lidská mysl reagovat na očekávání nešťastných událostí. Pověry a strach z určitých dní či čísel jsou součástí lidské kultury a mytologie, a psychologové si dlouho kladou otázku, proč jsou tyto pověry tak silné.
Jedním z hlavních psychologických mechanismů, který vysvětluje, proč může pátek 13. vést k neštěstím, je fenomén sebeplnícího proroctví. Tento koncept popisuje situaci, kdy víra v určitý výsledek způsobuje, že se tento výsledek skutečně stane. Když lidé věří, že pátek 13. je nešťastný den, mohou být více nervózní, méně pozorní nebo udělat chyby, které by za normálních okolností nedělali. Například pokud řidič věří, že na pátek 13. hrozí více dopravních nehod, může být více vystrašený, a jeho zvýšená úzkost může skutečně vést k nehodě.
Dalším faktorem je selektivní vnímání a kognitivní zkreslení. Lidé mají tendenci věnovat větší pozornost informacím, které potvrzují jejich přesvědčení, zatímco ignorují informace, které je vyvracejí. Pokud tedy někdo věří, že pátek 13. je nešťastný, bude si více všímat nešťastných událostí, ke kterým dojde, a bude je připisovat právě tomuto datu. Naopak pozitivní události v tento den mohou ignorovat nebo jim nepřipisují zvláštní význam.
Pověry o nešťastných dnech mohou vést ke zvýšené úrovni úzkosti a stresu, což má vliv na kognitivní funkce a rozhodovací procesy. Lidé, kteří věří, že pátek 13. je nešťastný den, mohou být nervóznější, což může negativně ovlivnit jejich schopnost soustředit se na běžné úkoly. Stres a úzkost jsou často spojeny s nižšími kognitivními schopnostmi, což může vést k neúmyslným chybám nebo nešťastným situacím.
Strach z pátku 13. je v mnoha případech podporován kulturou a prostředím, ve kterém člověk žije. Média, filmy a literatura často posilují představu, že toto datum přináší smůlu. Tento kulturální vliv může zesilovat obavy a očekávání, že se něco špatného stane. Jedná se o společenskou dynamiku, kdy se pověra stává normou, a proto je těžší ji ignorovat, i když racionálně víme, že neexistují žádné vědecké důkazy pro její pravdivost.
Lidé mají silnou potřebu cítit, že mají kontrolu nad svým životem a událostmi, které se jim dějí. V situacích, kdy jsou věci nejisté nebo mimo naši kontrolu, mají lidé tendenci se obracet k pověrám, aby získali nějaký pocit bezpečí. Pověry, jako je strach z pátku 13., mohou lidem poskytnout falešný pocit kontroly – například tím, že se vyhnou určitým aktivitám, mají pocit, že mohou předejít neštěstí.
Je zajímavé, že mnohé studie ukazují, že skutečný počet nehod nebo nepříjemností během pátku 13. se neliší od ostatních dnů. To, co se však mění, je vnímání těchto událostí. Když se něco negativního stane na pátek 13., je to mnohem více připisováno tomuto datu než v jiné dny. Tato tendence vidět pátek 13. jako den, kdy se „dějí špatné věci“, může způsobit vlnu negativity, která se rozšíří mezi lidmi, což vytváří společenský efekt, který tento den ještě více démonizuje.
Zajímavou částí psychologie strachu z pátku 13. je i symbolika čísel. Lidé přisuzují číslům zvláštní význam, ať už pozitivní nebo negativní. Číslo 13 je považováno za „nešťastné“ v mnoha kulturách, protože narušuje řád čísla 12, které je často považováno za symbolické a harmonické číslo (např. 12 měsíců, 12 hodin na hodinách). Strach z čísla 13 je tak silný, že v některých budovách chybí třinácté patro nebo se vyhýbají používání tohoto čísla v označování místností nebo sedadel.
Tyto psychologické vlivy tedy přispívají k tomu, že pátek 13. je stále vnímán jako den, kdy se dějí nešťastné události, i když pro to neexistuje žádný reálný základ. Vědomí o těchto mechanismech může pomoci lidem lépe pochopit, jak pověry fungují a jak mohou ovlivnit jejich každodenní život.
Přitom ale pátek jako třináctý den v měsíci vůbec nemá ďábelský podtext. V dobách našich pohanských předků měl kalendář třináct měsíců. Byl to lunární kalendář. Každý měsíc měl dvacet osm dní. Třináctý den v každém měsíci byl pátek. Pátky byly zasvěcené Freye, bohyni plodnosti. Však také třeba v němčině, angličtině, norštině a dalších jazycích nese dodnes pátek její jméno. Pro naše předky toto nebyl špatný den, jelikož oslavovali bohyni, která přinášela bohatství. A tím nemáme na mysli zlato a drahé kamení, ale úrodu a potomstvo lidí i zvířat. Byl to velmi významný den. A jako takový byl samozřejmě trnem v oku misionářům.
Když křesťanství jakožto nová státní ideologie převzalo moc, bylo nutno tyto věci vymýtit. A tak, když nešel svátek začlenit do nové víry, bylo nutné jej zdiskreditovat. A s ním i lidi, kteří jej dodržovali a slavili.
To je asi důvod, proč je pátek 13tého považován za špatný den.
(redakce)
foto: pixabay
