Přírodní a geologická zajímavost Teplicko-altenberská kaldera je prastarý a naprosto fascinující geologický útvar nacházející se na pomezí severních Čech a Německa. Tento obří vulkán vznikl přibližně před 300 miliony lety během karbonského a permského období v paleozoiku, kdy intenzivní vulkanická činnost formovala rozsáhlé vulkanické struktury. Tato kaldera má 35km od severu na jih a 18km od východu na západ. Kaldera dnes již není samozřejmě patrná, jelikož kráter byl za ty desítky milionů let vyplněn a tvary vytvořené touto sopkou přepsala eroze a samozřejmě i třetihorní vulkanická aktivita na oharském riftu (Doupovské hory, České středohoří). I přes to, že samotný kráter dnes není v krajině patrný, pozůstatky sopečných hornin, které ho vyplňují, jsou viditelné v Teplicích například na Písečném vrchu a na Pramenáči v Krušných horách.

V místech tehdejšího kráteru dnes stojí Teplice, Dubí i německý Altenberg v Krušných horách. Ty vlastně vznikly právě ve třetihorách, kdy zde došlo k velkému zlomu v zemské kůře. Oblast kde dnes stojí Teplice se propadla a naopak Krušné hory byly vyzdviženy podél krušnohorského zlomu. Dodnes je patrné, že jižní svahy Krušných hor jsou velice příkré, kdežto severní prakticky neexistují.

Teplicko-altenberská kaldera byla místem mohutných sopečných erupcí, které formovaly krajinu v okolí a vytvořily rozsáhlá ložiska vyvřelých hornin, jež tvoří základ mnoha geologických útvarů v této oblasti, jako je právě Písečný vrch v Teplicích. Písečný vrch, který dosahuje výšky 273 metrů nad mořem, klame svým názvem, jelikož výrazná skála na východním okraji města není tvořena pískovcem, ale křemenným porfyrem. Geologové tak označují tyto vyvřelé horniny s velkými krystaly živce nebo křemene; porfyr má přitom charakteristickou červenou barvu.

Tento geologický útvar je tvořen již zmiňovaným žulovým porfyrem, což je žulová tavenina, která však vznikla jako relativně úzká žíla během pozdní etapy vulkanické aktivity v kaldeře. V žulovém porfyru jsou výrazně velké vyrostlice draselného živce, které jsou odolnější než okolní hornina což způsobuje jejich pomalejší erozi.

Skalní hmota, která tvoří vrchol kopce je tzv. ignimbrit, což je hornina vzniklá ukládáním žhavých sopečných produktů. Při obrovských sopečných erupcích může být naráz vyvrženo až několik krychlových kilometrů tohoto materiálu. Tyto žhavé laviny se poté řítí po povrchu rychlostí několika set kilometrů v hodině a ničí vše, co se jim postaví do cesty.

Ovšem toto není jediná zajímavost tohoto místa. V době druhohorní křídy, kdy velkou část Čech pokrývalo moře, byl Písečný vrch izolovaným ostrovem, jehož skaliska byla vystavena příboji moře. Díky tomu se zde zachovaly zkamenělé ulity ústřic a dalších mořských organismů, které jsou možné dodnes na vrcholu nalézt. Spolu s Doubravskou horou tvoří Písečný vrch severní výběžek Českého středohoří, kdysi aktivní vulkanické oblasti.

Teplicko-altenberská kaldera a Oharský rift představují dvě klíčové geologické události, které utvářely krajinu severních Čech a přilehlých oblastí Německa. Zatímco kaldera vznikla během prvohor, vulkanická činnost spojená s Oharským riftem je mnohem mladší a odehrávala se během třetihor a raných čtvrtohor. Obě tyto geologické události přispívají k bohaté a složité geologické historii regionu, který je dnes známý svými termálními prameny, minerálními zdroji a malebnými přírodními scenériemi.

Tento fascinující příběh o ohni a zemi nám ukazuje, jak dynamické a neustále se měnící procesy formují svět kolem nás. Teplicko-altenberská kaldera a Oharský rift jsou dokladem toho, jak hluboko sahají kořeny naší planety a jak se její povrch neustále proměňuje, byť v horizontu života celých generací nám připadá stejný.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy.