Příčiny globálních změn klimatu je jedno z dnešních nejdiskutovanějších témat. Tedy, abychom byli upřímní, moc se o něm nediskutuje, ale zcela nekompromisně se diktuje a pokud by snad měl někdo jiný názor, dostane se mu obvykle místo empirických argumentů hromada nadávek a výhrůžek. Ovšem existuje vědecká studie, která je zcela logická, založená na faktech a nikoliv na politických zbožných přáních. Jejími autory jsou profesoři Ned Nikolov a Karl Zeller ze Spojených států.

Podle nich je celý alarmismus způsobený ekologickými aktivisty a neziskovkami jen hloupé bláznění bez reálného základu. Skleníkový efekt vyvolávaný skleníkovými plyny nemá prý vliv na zemské klima a boj proti globálnímu oteplování, směřovaný na omezování produkce skleníkových plynů, jako je CO2, vychází z vědeckého omylu. Je to celkem i logické, jelikož atmosféra země se skládá ze 78% dusíku, 21% kyslíku a 1% tvoří směs argonu, oxidu uhličitého, vodíku, helia, neonu, radonu, xenonu, ozonu a stopové příměsi dalších plynů.

Oba vědci svou studii nazvanou „Nové pohledy na atmosférický skleníkový efekt odvozené z empirického planetárního teplotního modelu“ (odkaz) představili světu před několika lety a pomocí naměřených  dat dokazují, že obsah CO2 ani jiných „skleníkových“ plynů v atmosféře nemá vliv na teplotu planety.

Zeller i Nikolov si ve své práci dovolují zásadně popírají ideologicky stanovenou vědeckou pravdu, na které stojí zelená politika EU a dalších států. Ekologičtí aktivisté s politiky jasně stanovili, že globální oteplování má na svědomí CO2 a další skleníkové plyny, které člověk vypouští do atmosféry. Za vzor takového procesu je dávána například planeta Venuše, kde podíl oxidu uhličitého v tamní atmosféře způsobuje pekelné podmínky. Jak je ale zvykem, často se neberou v potaz další fakta a to třeba to, že podíl oxidu uhličitého v atmosféře uvedené planety přesahuje 98%. Díky „oficiální pravdě“ byla již z internetu stažena řada vědeckých informací, které tuto jedinou povolenou pravdu vyvracejí. Jedna z nich třeba obsahovala fakt, že aby CO2 skutečně ovlivnila tvorbu skleníkového efektu, muselo by ho být takové množství, že by atmosféra byla již nedýchatelná.

Přes tento tlak oba vědci říkají, že o změnách teploty na zemském povrchu, rozhoduje jiný typ „skleníkového efektu“, který má počátek v termodynamický efekt tlaku samotné atmosféry. To znamená, že oteplování je způsobeno vlivem tlaku atmosféry a intenzitou slunečního svitu, nikoliv chemickým složením atmosféry.

Ke svému tvrzení využili informace NASA o výsledcích zkoumání podmínek na povrchu terestrických planet a měsíců s atmosférou. To znamená těles sluneční soustavy s pevným povrchem a s atmosférou. Do výzkumu byly zahrnuty planety Venuše, Mars a samozřejmě Země. Z měsíců byly použity Saturnův měsíc Titan (má atmosféru 1,5x hustší než Země) a Neptunův měsíc Triton.

Vědci došli na základě poznatků k závěru, že na všech těchto tělesech funguje shodný mechanismus ovlivňování teploty povrchu, což bylo spolehlivě potvrzeno daty NASA o teplotách a atmosféře těchto těles.

„Naše analýzy prokázaly, že mezi průměrnou roční globální teplotou a objemem skleníkových plynů v atmosféře různých planet Sluneční soustavy existuje jen zcela bezvýznamná souvislost,“ vysvětlil profesor Zeller.

Nikolov uvedl, že jejich studií byl předložen vědecký důkaz, vycházející z ověřitelných údajů, že zvyšování teploty a změny v podnebí Země, není způsobeno tzv. skleníkovými plyny, ale fyzikálními aspekty, jako je tlak atmosféry a sluneční energie. Oba vědci tvrdí, že na základě jimi odhalených souvislostí lze předpovídat další vývoj globálního oteplování a lze předpovídat obdobné procesy i na jiných planetách.

Otázkou samozřejmě je, nakolik kdo bude brát jejich studii vážně, jelikož jakkoliv je podložená fakty, stojí proti mocnému tlaku ideologie a politiky a na to žádná fakta neplatí. Naopak, pokud někdo začne tuto oficiální ideologii vyvracet fakty, dočká se v lepším případě dehonestace, v horším persekuce.

„Lidé v zásadě nemohou ovlivňovat globální klima emisemi CO2, metanu či jiných podobných plynů, ani změnami využívání půdy. Všechny pozorovatelné klimatické změny mají své přirozené příčiny, které jsou však zcela mimo lidskou kontrolu,“ řekl profesor Nikolov.

Výzkum obou vědců vnesl do světové akademické obce dilema. Podle některých sympatizantů jejich studie, tento výzkum totálně rozbořil současné platné a jedině správné teze o oteplování Země.

Ostatně současnou alarmistickou teorii boří i jiný výzkum a to vědci na antarktické stanici Vostok. Zdejší odborníci na základě pozorování a výzkumu vzorků z hlubinných vrtů zjistili, že CO2 skutečně neovlivňuje stav oteplování na Zemi. Došli spíše k opačným závěrům. Podle výsledků výzkumu se zjistilo, že nejprve se zvedala v zemské historii teplota a teprve potom hladina oxidu uhličitého. To samé i opačně. Nejprve teplota na klesala a pak teprve klesal obsah CO2 v atmosféře. A navíc se zjistilo, že vždy, když hladina CO2 v atmosféře dosáhla svého vrcholu, začala teplota klesat. To, že aktivisté vědecká fakta ignorují a neustále si omýlají své, je věcí známou. Proč ale toto dělají i někteří vědci je záhadou. Ustupují ideologickému tlaku, nebo si jen nechtějí z vlastní ješitnosti přiznat, že by se mohli mýlit?

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – tvoje příběhy