Obvykle se traduje že jarní rovnodennost je datována na 21. březen. Ale není tomu tak pokaždé. Jarní rovnodennost je den, kdy Slunce na své cestě po ekliptice dosáhne jarního bodu. Jarní a podzimní bod jsou místa na obloze, kdy ekliptika křižuje rovník a Slunce se tak dává oběma polokoulím Země stejnou porci světla. Je to den, kdy Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Den a noc jsou tak stejně dlouhé. Na jaře je tento okamžik je začátkem astronomického jara. 20. březen 2024je tedy dnem jarní rovnodennosti.
Jarní rovnodennost je velice významný svátek a magický den zasvěcený starogermánské bohyni jara Ostaře. My jí spíše známe pod slovanským jménem Vesna. Lidé slavili tento den jako konec období smrti a hladu. Ve svých příbytcích otvírali okna a dveře, aby do nich mohl vstoupit jarní vzduch a vyhnat právě ten zimní.
Značí to, že je tady nové období. Období života a probuzení, které bychom měli vnímat tak, jak jej vnímali naši předkové. Je velice důležité, zvláště v dnešní době, se hlásit ke kulturním odkazům našich předků.
O významu začátku jara nemusíme nic říkat. Podle našich předků je to doba, kdy bohyně Vesna, nebo podle Germánů Ostara, přicházela s novým životem a Morana, bohyně smrti a Zimy odcházela. Do dnešních dnů se uchoval starý zvyk vynášení Morany. Tento symbolický magický akt odnášel smrt a nemoci.
Během jarní rovnodennosti oslavujeme tedy vše kolem nového života, nových začátků, nových projektů. Je to období, kdy Oheň, odvaha a vášeň začínají znovu převládat po dlouhém zimním spánku. K oslavě Ostary naši předkové zapalovali ohně, tančili a zpívali v kruhu, oblékali si červené nebo zelené roucho. Je to čas na hlučné, veselé oslavy s přáteli, na víno (červené – jako symbol krve a života) a čerstvý chleba, a na oslavu všeho, co pro nás představuje naplněný a radostný život.
Tak jako všechny původně pohanské svátky se i tento svátek pokusili křesťanští kněží absorbovat do nové víry. Křesťané slaví mezi 22. březnem a 25. dubnem Velikonoce. Paradoxně, přestože to mají být oslavy Kristova ukřižování, jedná se pohanský svátek, jehož datum určuje Měsíc. Slaví se totiž první neděli po prvním jarním úplňku.
Mnohé staré zvyky a rituály připomínají o Velikonocích pohanský svátek. Například šlehání děvčat mladými proutky (pomlázkou). Jedná se o probuzení plodnosti přenesením síly mladých stromků. Na plodnost spojovanou s jarem upomínají i velikonoční vajíčka. V mnoha zemích (např. v Řecku nebo v Rusku, Ukrajině a dalších východních slovanských zemích) ještě vědí, že „jediná barva, která se na vajíčka hodí, je temně rudá“.
Temně rudá menstruační krev je symbolem pro plodnou ženu (vajíčko také) a tím patří červená barva k svátkům plodnosti. I velikonoční zajíček, Osterhase, je původně symbol rozmnožování a plodnosti. V Polsku se lidé vzájemně na Velikonoční pondělí postříkávají svěcenou vodou pomocí kropenky. Je zde naprosto zřejmý symbol falu (penisu). Opět symbol plodnosti.
Jaro je a vždy bylo prostě zasvěceno novému životu. Vzývaly se bohyně Freya – germánská bohyně hojnosti a bohatství, aby bylo dostatečné množství úrody ze zasetého obilí a také množství mláďat u dobytka. To bylo tehdy bohatství zajišťující život. Další božstvo byla bohyně Idunn, která přinášela zeleň. První strom, který se na jaře zazelená je bříza. A bříza (berkana) je také jméno runy s bohyní Idunn spojenou.
Existuje jeden očistný rituál který si v tento čas můžeme vyzkoušet. Je velice jednoduchý. Doprostřed místnosti dejme misku se solí a nechme ji tři dny být. Sůl do sebe nachytá špatnou energii co máme po Zimě doma. Po třech dnech onu sůl, aniž bychom se jí dotkli, rozpustíme ve sklenici pramenité vody. Do této vody pak vložíme list papíru, který nasaje onu vodu se solí, která je kontaminována negací, co jsme měli doma. List vyndáme, vodu vylijeme venku a nakonec list spálíme. Při tom všem si musíme vizualizovat, jak tato negativní síla je vtahována do soli a pak do toho papíru. A až bude papír hořet, ucítíme, jak všechno zlé odchází s dýmem, jelikož dynamický oheň je síla života, která dokáže přeměnit zlou energii na tu dobrou. Samozřejmě že je dobré a nanejvýš vhodné poprosit duchy živlů o pomoc, jelikož sůl zastupuje Zemi. Ta předá onu temnou sílu vodě, která ji prostřednictvím papíru dá ohni a ten ji přeměněnou pošle do vzduchu. Jak vidíme, tak máme zastoupené všechny živly.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – Tvoje příběhy
