Co je to vlastně „PANTAKL“? Pantakl je magický obrazec vyrytý do kovu nebo nakreslený na pergamenu, používaný v ceremoniální magii jako prostředek k navázání sil, s nimiž se pracuje.

Může se jednat o síly ochranné, proto bývá někdy zaměňován s talismanem. Podle Šalamounových klíčů, které popisují tvorbu a užívání pantaklů, jsou tyto obrazce nazývány „tajemné obrazce okultní vědy“. Existují „vyšší“ pantakly obsahující dvanáct božských jmen a „nižší“ pantakly připravované pro každý den v týdnu, obsahující jména odpovídajících géniů. Tvorba pantaklů je rituální akt a musí být magicky posvěceny. Je důležité, aby byly uloženy v bílém hedvábí nebo plátně na místě, kde je nikdo jiný nemůže vidět nebo se jich dotknout. Pantakly jsou velmi osobní a měly by být vytvořeny osobou, která je bude používat. Pro každou magickou operaci je vyžadován specifický pantakl. Philippus Aureolus Theophrastus Bombastus von Hohenheim (Paracelsus), pozdně středověký mág, alchymista, astrolog a lékař, vytvářel tzv. sigilia (pečetě), které používal k léčení. Francouzský mág Pierre Piobb rozlišoval mezi talismany, které pomáhají polarizovat fluida, a pantakly, jež již obsahují polarizovaná fluida.

Pojem pantakl pochází z řečtiny a znamená „všeobjasňující“. Pantakly obsahují specifická slova, znaky nebo jejich kombinace, které se ryjí do kovu nebo kreslí na panenský pergamen. Magicky posvěcený pantakl působí jako magická formule, posilující jeho magický vliv díky korespondenci s nositelným materiálem.

Jeden z nejvýznamnějších pantaklů je Pentagram, často označovaný jako „planoucí hvězda mágů“, nebo „muří noha“, slouží jako silný magický nástroj a ochranný pantakl. Tento symbol, který působí jako kondenzátor magických energií, nabízí magikovi, nosícímu jej nakreslený červenou barvou na panenském pergamenu na prsou, nejvyšší formu ochrany. Existují dvě varianty pentagramu: jedna symbolizuje bílou magii s obrazem člověka s roztaženýma rukama, zatímco druhá, reprezentující černou magii, zobrazuje obrácený pentagram s vyobrazením hlavy mendéského kozla.

Pentagram, obklopený božským jménem Tetragrammaton nebo hebrejskými písmeny jod-hé-vau-hé, je považován za esoterní symbol mikrokosmu, tedy člověka. Tento symbol se objevil na starověkých řeckých mincích, byl ceněn pythagorejci jako znak zdraví a dnes je symbolem mnoha zednářských lóží a hermetických společností, jako jsou například martinisté.

Přestože původní anály uvádějí toto striktní rozdělení, musíme se u toho zastavit a trochu se zamyslet. Tyto rozdělení vycházejí z křesťanského pojetí magie. Bůh (pentagram hrotem vzhůru) je dobro, kozel symbolizoval ďábla a tak pentagram hrotem dolů je zlo. Takhle to mnozí učenci chápali a chápou dodnes. Mnozí, ale ne všichni. Oba pentagramy totiž dohromady tvoří jeden celek. Jeden bez druhého nemůže být. Jeden je duch, druhý tělo. Nebesa – země. Kozel odpovídá zobrazení boha Pana, satyra, který posloužil jako předobraz čerta, ďábla. Přitom bůh Pan byl bohem pastýřů, stád, lesů a zvěře. A také klidného jednoduchého života v souladu s přírodou. Kozel symbolizuje plodnost a to nejen jako sexuální podtext, ale i plodnost z níž vychází život, pokračování, bohatství úrody, mláďata, děti. Pan byl bohem prostých lidí. Jenže bylo potřeba, aby tito lidé začali věřit v jiného boha. V toho, který vše, co Pan symbolizoval označil za hřích. A zde musíme začít vnímat počátek označení, že pentagram s kozlem představuje zlo.

Pentagram nejenže vyjadřuje dvojí povahu dobra a zla, harmonie a disharmonie, ale také slouží jako základní nástroj v ceremoniální magii. Jeho správné pochopení a používání v rituálech umožňuje magikům spojit se s univerzálními silami a realizovat magické úkony. Tento symbol, posvěcený a nasycený čtyřmi živly a světlem, musí být při každém magickém rituálu přítomen, zavěšený na prsou magika.

Ve světě magie pentagram představuje nejen ochranu a sílu, ale je také klíčem k pochopení základních principů existence světa. Jeho důležitost v magických praktikách a spirituálních rituálech zůstává nezpochybnitelná a jeho studium odhaluje hluboké vědomosti o přírodních zákonech a univerzální harmonii.

(redakce)

foto: Miroslav Neumaier – Tvoje příběhy