Čarodějnice byly v minulých dobách velice obávané bytosti, ačkoliv se jednalo o lidi. Podle definice z knihy De la démonomanie des sorcies vydané v Paříži roku 1580 je čarodějnicí či čarodějem člověk, který zcela vědomě ve spojení s ďáblem koná magické praktiky vedoucí k jeho osobnímu uspokojení, kouzla ke škodě okolí a podobně, účastní se čarodějnického sabbatu a má i sex s démony. To poslední je poněkud problematická záležitost, jelikož i člověk napadený sukkubem, či sukkubou zažíval erotické vzrušení a někdy i poluci, což byl cíl tohoto démona, jelikož z pohlavního styku získával to, co potřeboval: životní sílu své oběti. V reálu tedy šlo rovněž o pohlavní styk s démonickou bytostí.
Mezi čarodějnictví tehdejší křesťanská společnost považovala často dožívající pohanské kulty. Přesto čarodějnice byly známy již ve starověku a to i v Řecku i Římě. Zde byly často spojovány s Lamiemi, což ale byly vampyrické bytosti.
Z němčiny známe dvě označení čarodějnice a to Die Zauberin a Die Hexe. Die Hexe pochází ze starogermánského Hag nebo Hagatussa, což je bylo označení kněžky, nebo též moudré ženy. V germánské společnosti je to pozůstatek původního uspořádání společnosti, které bylo jiné než ve středomořském okruhu. Na severu měla žena stejně důležité postavení jako muž. Ženy byly navíc ctěny jako matky, vědmy, léčitelky a kněžky. Vyznaly se v nemocech a jejich léčbě pomocí bylin a i v pozitivní magii. Jejich jakýmsi pozůstatkem byly ve středověku a počátku novověku bylinkářky. Tyto dobré čarodějnice byly patrně zbylými kněžkami kultu Velké matky. Na ně snaží navázat některá moderní novopohanská hnutí jako třeba Wicca.
V židokřesťanské kultuře do které spadá i Islám, jelikož i ten se vyvinul z Judaismu, to bylo jinak. Zde byla žena považována za ďáblův nástroj a tak na ni bylo, a leckde i stále je, nahlíženo. Zde se dají najít počátky poněkud schizofrenního postoje Církve k ženám.
Ovšem kromě vědem a bylinkářek tu byly a stále jsou i jiné čarodějnice. Ty, před kterými se lidé měli na pozoru a kterých se oprávněně báli. Tyto ženy, ale i muži, se zabývali černou magií. Škodili jiným a to často buď z nenávisti, nebo, a to ještě hůře, pro svůj zisk. Sesílali kletby pro peníze. Byli to vlastněn nájemní vrazi, ale daleko nebezpečnější, jelikož napadený nevěděl co a kdo mu škodí.
Černá magie se používá i dnes. I dnes existují lidé, kteří toto umění provozují a najdou se stále lidé, kteří jsou ochotni zaplatit peníze z malicherné pomsty, závisti, či jiných nízkých pohnutek.
V dobách kdy magie byla součástí lidského života, tak o jejích principech měl povědomost skoro každý a měl z ní strach. To byl přirozený obranný prostředek, proti zlé moci. Dnes ale již z magie strach nemáme, jelikož jí nevěříme. To nás ale činí daleko zranitelnějším proti různým kletbám či jiným zlým vlivům.
Do spárů čarodějnice se můžeme dostat jedna dvě. Zapomeňme na to, že čarodějnice má podobu baby Jagy z pohádky Mrazík. Velice často je to krásná žena, nebo se nám jako krásná může jevit, i když jiným ne. Pokud tato okolnost nastane, je to jedna z varovných indicií. Proč se nám tato žena líbí, když ostatní v našem okolí si klepají na čelo? Co nás na ní přitahuje? Tato přitažlivost totiž může mít i magický základ a je jejím cílem, aby se čarodějnice dostala do naší blízkosti a my jí začali důvěřovat. Takže když narazíme na takovou bytost, opatrně a uvažujme co jí svěříme a co ukryjeme. Pořád je to jenom člověk a její moc není nekonečná.
Pokusíme se velice jednoduše objasnit, jak může mít prokletí vliv a jak funguje. Každá emoce je hnutí mysli a vytváří energii. Mágové vědí, že slovo má velikou moc a to co vyslovíme, navíc v hněvu se v astrální rovině začne uskutečňovat. Vytvoříme zde totiž astrální larvu která činí to, co jsme do ní naprogramovali. Astrální svět je obrazem našeho světa a co se děje tam, se nakonec stane i zde. Jeho vliv je zde sice pomalý a zdlouhavý, ale uskutečňuje se. Ostatně na stejném principu je založena praktika pozitivního myšlení, kdy si k sobě přitahujeme dobré věci a lidi. To je úplně stejná věc.
Čarodějnice tak na žádost, či ze své vlastní vůle, vytvoří v astrálním světě zlou událost a ta je směřována na astrální obraz daného člověka. Každý je se svým astrálním dvojníkem (nebo též tělem) propojen. Jsme to totiž my. Lidé si dříve toto propojení uvědomovali a tak hned cítili, že se něco děje. My ne. My si svého dvojníka neuvědomujeme, nevšímáme si ho a nevěříme v něj. A tak zlo, které postihlo jeho, nakonec postihne i nás, jelikož to propojení nikdo nezrušil. Člověk postižený kletbou pak jde k lékaři, psychologovi, psychiatrovi, či pokrčí rameny, že se mu zhroutila firma a začne budovat novou. Jenže se mu nic nedaří. Každý jeho krok je již předem odsouzen k nezdaru. Z daného člověka je postupně odčerpávána životní energie a on nakonec v lepším případě končí jako sociální případ s velkými dluhy na úřadu práce, v horším jako pacient psychiatrické kliniky, nebo i jako mrtvola. A to buď „nehodou“ kdy naň cosi spadne, eventuálně jej srazí auto, či jej zabije nemoc. Nebo si i na živost sáhne sám. A přitom stačí jen málo. Uvědomit si, že to zlé co se náhle začalo v našem životě dít není dílo náhody, ale záměr zlého člověka, často někoho koho velice dobře známe.
Prokletí vyslovené čarodějnicí má mimořádnou moc, jelikož takový člověk ví přesně jak to udělat a má k dispozici démonickou moc. Postižený dnes navíc takový útok považuje jen za souhru okolností a řeší to materiálními prostředky, jak jsme již naznačili. Na nemoc vzniklou prokletím jde k lékaři, ale ten jej neuzdraví. Léky může pouze zmírňovat dopady, ale ne na dlouho a tak dále.
Obrana proti takovému útoky je velice složitá. První kok je si vůbec uvědomit, že se děje něco nepřirozeného, což bývá velice těžké. Druhý je uvěřit tomu, že se jedná o magický útok a kromě lékaře je potřeba vyhledat i odborníka na tuto problematiku.
Jako prevence je dobré si uvědomit nejen své propojení s astrálním tělem, ale i znát okruh svých známých. Nikdy nevíte, kdo z nich se na vás usmívá, ale v srdci vás nenávidí. A také mít čisté svědomí. Popřemýšlejte, komu jste sami uškodili, koho jste obelhali, či okradli a to i v rámci svého podnikání. V kom jste mohli vyvolat touhu po pomstě. Samozřejmě, že jsou lidé, kteří vám budou jen závidět a z toho důvodu nenávidět. Nebo jste v nich zklamali jejich představy o vás. Ale s tím nic neuděláte.
Takže až se vám náhle přestane dařit, lidé se od vás začnou odvracet, začnou vás postihovat podivné náhody, máte nemoc, která se stále vrací, popřemýšlejte, jestli se opravdu jedná jen o náhodu a zkuste vyhledat i někoho, kdo magii zná a je v této nauce zběhlý. A budete se divit, občas to bývá i psycholog.
(redakce)
foto: Miroslav Neumaier – Tvoje příběhy
